Čtenářský deník: napínavá dovolená s Josefem Bergmanem

Od malička mě bavily detektivky, thrillery a horory jak v knižní, tak filmové podobě. Žádné dívčí románky a červená knihovna. Myslím, že si o mě jednu dobu dělali rodiče skoro starost, co za drsoně jim to roste před očima. Ale myslím, že vše dobře dopadlo a na mé emocionální stránce to nezanechalo podstatný vliv.😉

Obliba tohoto žánru mi vydržela dodnes, ale vzhledem pracovním povinnostem a nutnosti číst odborné věci už to není, co to bývalo.

Asi jako každý jsem to vzala od A. C. Doyla, A. Christie, B. Stokera a D. Francie přes S. Kinga až po zástupce stále trendy severské detektivky. Domácí autory jsem až na pár totálních klasiků vynechala. Naše malé a relativně klidné prostředí mi do nějakých sofistikovanějších a krvavých literárních mordů moc nepasuje.

Letní měsíce spojené s pár dny volna věnuju lehčímu čtivu. Úplnou náhodou jsem nedávno objevila knížku Kroky vraha od Michaely Klevisové – a už jsem se vezla. Do čtečky jsem postupně stáhla (samozřejmě legálně) všechny její detektivky a už se těším na novou, která by měla vyjít co nevidět. Příběhy s detektivem Bergmanem by navíc měly získat i filmovou podobu.

Michaela Klevisová je nejen spisovatelka, ale také scénáristka a novinářka s opravdu širokým záběrem. A je to znát. Zřejmě i díky tomuto „řemeslu“ umí psát čtivě, a zároveň si dává práci se studiem prostředí a reálií. Dvakrát získala Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku.

Její série s detektivem Bergmanem mě chytla hned od začátku. Příběhy jsou psány lehce, jsou velmi čtivé a já si nevšimla ani žádných nelogičností. Psychologie a popisu je tu tak akorát, zato prakticky chybí drastické scény. A jak je vidět, vůbec to nevadí.

Jako vyloženě osvěžující vnímám, že na rozdíl od spousty jiných detektivek je zdejší vyšetřovatel úplně normální osoba žijící (skoro) běžný život. Žádný rozervanec, alkoholik nebo jiný závislák. To už se moc nevidí.:) Vzhledem k tomu, že mám osobní vztah k okolí Nového Knína či Kozích Hor (viz výlet) v Brdech, potěšily mě tyto reálie o to více.

A protože největší chybou by bylo prozradit více, než je třeba, jen stručně nastíním, o co v každé (přečtené) knize jde.

Kroky vraha

V souvislosti s vyšetřováním smrti mladé ženy v pražském lesoparku před námi vyvstávají i dávná tajemství.

Ostrov šedých mnichů

Příběh se odehrává na holandském ostrově s nezapamatovatelným názvem Schiermonnikoog, který patří mezi Západofríské ostrovy. Těšila jsem se sice na něco ve stylu moderního Jména růže, jen s cisterciáky. Šedí mniši tu sice znamenají něco jiného, ale i tak jsem byla spokojená. Vraždy pomáhá vyřešit Bergman na popud původem české manželky jedné z obětí.

Zmizela v mlze

Poklidná dovolená v zapadlé vesnici za norským fjordem, kterou chtěl Bergman strávit uklidňujícím rybolovem, se opět zvrtne. V okolí totiž začnou umírat lidé. A jediný, kdo může místní policii pomoci, je kriminalista z Čech. Ještě že tam byl.😉

Dům na samotě

Idylku v prostředí starého mlýna nebo koňských stájí v poklidné středočeské vesnici naruší nečekaná tragédie v podobě vraždy mladé ženy. Souvisí to i s dalšími zločiny, které se nedávno odehrály v Praze? Vztahové propletence obyvatel, z nichž snad každý něco skrývá, rozplétá tým Josefa Bergmana.

Zlodějka příběhů

Pracně budovaná image dokonalosti a bezchybnosti šéfky televizního scénáristického týmu se začíná pomalu hroutit. Nezvěstná dcera, vyděrač a kamarádky z dětství jsou ideálními rekvizitami pro příběh vedoucí až k vraždě.

Drak spí

A spolu s drakem spí i dávná tajemství obyvatel z vesnice v jižních Čechách. Přijde Eliška na to, co se před 14 lety stalo její matce a proč o tom už nikdy nemluvila? Jak vše souvisí s následným zmizením mladé ženy a vraždou další?

 

Přeji pěkné čtenářské zážitky!

 

Ema