-
Velikonoční kuba s pestem z medvědího česneku
Kroupového kubu jsem vždycky považovala za ryze vánoční pokrm. Poslední dobou jsem si ale říkala, proč bych tak skvělé jídlo měla konzumovat jen jednou za rok. A tak mě napadlo, že by bylo fajn mu dodat trochu jarní svěžesti – třeba pestem z medvědího česneku, jehož sezóna se krásně potkává s Velikonocemi. Nedávno jsem si objednala farmářskou bedýnku ze Světa bedýnek, kde byla kromě skvělé zeleniny a ovoce také tato sezónní lahůdka. Objednávku jsem rovnou doplnila o sušené houby, kde nechyběl můj oblíbený stroček. Není moc známý, ale já ho přidávám téměř do všech houbových jídel. Svou krásou vás asi neohromí, v němčině se mu dokonce říká „trubka mrtvých“, ale věřte, že chuťově je vynikající. Poprvé…
-
Sólo pro hlívu ústřičnou – kulajda a další recepty, které ocení i zarytí masožravci
Současná situace ani počasí moc nenahrávají kdovíjakým aktivitám, a tak trávím v kuchyni víc času, než bych chtěla.🤦♀️ Na druhou stranu, když jsem viděla, jak se vám líbil recept na krkonošské kyselo (viz taky FCB a IG), udělalo mi to velkou radost a vrhla jsem se do dalšího vaření s opravdovým nadšením. Tedy samozřejmě vždy až po pracovních povinnostech, pokud to čte i můj šéf.😁 Naposledy jsem si zamilovala hlívu ústřičnou. Připravila jsem z ní tři výtečné pokrmy, do kterých se můžete pustit, i když toho v lednici a spíži moc nemáte. Tedy kromě hlívy, té byste si naopak měli pořídit dostatek. V čem je hlíva ústřičná tak jedinečná? Tato houba roste v trsech na mrtvých stromech a pařezech,…
-
Krkonošské kyselo, které by chutnalo i Trautenberkovi
Pošmourné počasí, kvásek v dobré kondici a spousta hub v mrazáku přímo vybízejí k tomu, abych se pustila do našeho oblíbeného receptu – krkonošského kysela. Poprvé jsem o něm slyšela jako malá, když se v (kultovním) večerníčku Krkonošské pohádky „navážel“ Trautenberk do kuchařského umění Ančete s tím, že „to kyselo je moc kyselý.“ 😁Dlouho jsem si proto myslela, že kyselo je něco jako zelňačka. Ve skutečnosti se svou hustou konzistencí podobá spíš kulajdě. Kyselost, nebo spíš navinulost, obstarává v této pochoutce poctivý chlebový kvásek. Doma jsme nic podobného nevařili, a tak první ochutnávka této krkonošské speciality proběhla před několika lety ve Špindlerově Mlýně pod sjezdovkou. A byla to láska na první lžíci! Kyselo se běžně vyskytuje prakticky ve všech…
-
Vepřová panenka, s níž si šplhnete nejen na začátku školního roku
Prázdniny končí a s nimi i období, kdy nám ke štěstí stačil opečený buřt, případně lehký salát ze sezónní zeleniny. Hlavně že bylo hezké počasí a kamarádi kolem nás.😉Jsem velký milovník vegetariánských pokrmů, ale občas si nějaké to masíčko s chutí dám. Snažím se dbát na to, aby se zvířata předtím, než skončí na talíři, měla aspoň trochu dobře, a preferuji farmářské a lokální suroviny. Tentokrát jsem se pustila do vepřové panenky doprovázené houbovým ragú a bramborovo-mrkvovým pyré. Není to žádné gastronomické veledílo, ale pokud to hezky naservírujete, doma vám budou aspoň chvíli zobat z ruky. Tipuju to na 23 minut 37 sekund.😁 Množství vždy záleží na počtu strávníků.😊 Suroviny Maso Vepřová panenka Dobrá slanina Pepř,…
-
Zkuste naše chřestové rizoto s houbami – když je ta sezóna…
Období chřestu je v plném proudu a kdo z něj nic neuvaří, jako by nebyl 😁A tak nám nezbývalo nic jiného, než se s touhle výzvou taky „poprat“. Komu chřest nic neříká, může si připomenout hráškové risotto od Denny: https://bit.ly/2VYwsHl Původně tu měly být recepty dva, ale polévka s chřestem a bílou ředkví zmizela dřív, než jsem ji stihla nafotit. Takže někdy příště😊 Italské risotto je ideální pokrm pro větší počet lidí, z jednoho hrnku rýže a dalších ingrediencí dokážete vykouzlit hodně muziky. Určitě si jako já vzpomínáte na klasiku školních jídelen – rýži s mraženou zeleninou, mletým masem z předchozích dní a posypanou levným eidamem🤦♀️ S italskou variantou to samozřejmě nemá nic společného. Retro ale občas přichází do módy, tak si…
-
Malé podzimní ohlédnutí za Železnými horami – část 2
Naše druhé putování po krajině Železných hor jsme začali v Seči. Na sečskou přehradu kdysi jezdili mí kamarádi z dětství a mě vždycky zajímalo, co na tom místě vidí…Počasí nám opět přálo (vím, že těch modrých fotek je tu nějak hodně😊) a moje představa, že procházka kolem přehrady „musí být přece po rovině, to dá rozum“, nevypadala zatím nijak naivně. První pamětihodností na naší cestě byly pozůstatky židovského hřbitova, a i když místo stojí u ohradní zdi a silnice, v sezóně bezpochyby velmi rušné, přesto jeho zvláštní nálada dokáže vyvolat atmosféru dob dávno minulých. A už je tu první kopeček, vede do Klokočova. Hm, dobrá, to ještě dám, bude hůř… Na místním původně…
