-
Hrnkový chléb – ultrajednoduchý a se zaručeným výsledkem
Nevím jak je to u vás, ale já když mám splín, vrhám se do něčeho užitečného – umyju okna, přerovnám skříně, anebo…upeču chleba😊 Po zkoušení různých receptů jsem objevila a vylepšila jeden hrnkový. A pokud se do něj pustíte, věřím, že stane i vaší „topkou“ 🥐🥨🥖 Zárukou kvality byl dohled mého muže, z něhož se stal nadšený amatérský pekař a jehož rohlíčky podle mě nemají konkurenci😊 Skvělé je, že vám stačí opravdu jen pár věcí: 1 hrnek á 250 ml – z něho budete vycházet při dávkování surovin → 2,5 hrnku hladké mouky 0,5 hrnku celozrnné žitné/ případně špaldové 1,5 hrnku vlažné vody 1 lžička sušeného droždí 1 vrchovatá lžička soli 1 lžička mletého kmínu…
-
Paříž za jeden den? Přesvědčíme vás, že to jde!
Když jsme před dvěma lety projížděli státy západní Evropy, jednou ze zastávek byla Remeš. Původně jsme tu měli zůstat dvě noci, takže na prohlídku města bylo dost času. A to byl asi ten kámen úrazu – času bylo na toto město možná až příliš. A tak jsme se hned první večer rozhodli, že si uděláme výlet do Paříže, která odsud byla necelých 150 km. Kdyby by mi před pár lety někdo řekl, že se dá návštěva Paříže zvládnout během jednoho dne, asi bych si zaťukala na čelo. Vždyť jen Monu Lisu člověk obdivuje skoro hodinu, ne? 👌 My jsme si, že to dáme – a dali, samozřejmě v nějaké osekanější podobě😊 Autem se nám…
-
Ema a Denny doporučují: co číst v karanténě
Kultura se pro mnohé z nás aktuálně smrskla na sledování online přenosů divadelních představení a koncertů nebo virtuálních návštěv expozic a výstav. Jedna z mála věcí, která naštěstí zůstává stejná, je čtení knih. Pokud jste si udělali zásoby ještě před karanténou, tak si třeba teď najdete i víc času na to vše přečíst. A když vám papírové knížky dojdou, jsou tu čtečky, které hravě pojmou celou knihovnu. E-knihy sice tak hezky nešustí, ale svůj účel splní – a co také jiného nám knihomolům zbývá😊 Emin výběr č. 1 Viktorie Hanišová – Houbařka Protože čtu hodně odborné a populárně naučné knihy, v oblasti prózy si nechám občas poradit od svých kulturně orientovaných kamarádek ohledně děl zajímavých současných…
-
Malé podzimní ohlédnutí za Železnými horami – část 2
Naše druhé putování po krajině Železných hor jsme začali v Seči. Na sečskou přehradu kdysi jezdili mí kamarádi z dětství a mě vždycky zajímalo, co na tom místě vidí…Počasí nám opět přálo (vím, že těch modrých fotek je tu nějak hodně😊) a moje představa, že procházka kolem přehrady „musí být přece po rovině, to dá rozum“, nevypadala zatím nijak naivně. První pamětihodností na naší cestě byly pozůstatky židovského hřbitova, a i když místo stojí u ohradní zdi a silnice, v sezóně bezpochyby velmi rušné, přesto jeho zvláštní nálada dokáže vyvolat atmosféru dob dávno minulých. A už je tu první kopeček, vede do Klokočova. Hm, dobrá, to ještě dám, bude hůř… Na místním původně…
-
Pusťte si Asii do kuchyně
V dnešní situaci můžeme cestovat asi jen prstem po mapě – a nebo si pustit cizokrajnou inspiraci alespoň do kuchyně. Nevím jak vy, ale já při vaření ráda experimentuju. Tentokrát jsem dostala chuť na něco asijského😊 Nebudu vám lhát, většina těchto jídel, aby působila aspoň trochu autenticky, vyžaduje konkrétní ingredience v podobě různých omáček, octů, olejů apod. Pokud si je ale nakoupíte, většinou vám vydrží poměrně dlouho a můžete pak pokrmy různě střídat. Odměnou vám bude harmonická chuť a působivé barevné provedení jídel. Buddhova miska – Buddha bowl Jídlo zvané Buddhova miska je trendem už delší dobu, ale já se k němu dopracovala až teď. Když nemůžeme navštěvovat naše oblíbené restaurace, tak holt nezbývá nic jiného,…
-
Malé podzimní ohlédnutí za Železnými horami – část 1
Jeden z příjemných podzimních víkendů jsme s mužem strávili v Chateau Hostačov. Protože jsme v tomto koutu naší země byli vůbec poprvé, rozhodli jsme místní kulturní a přírodní pamětihodnosti aspoň trochu prozkoumat. První túru jsme začali v nedaleké Třemošnici, kde mě nadchla už Berlova vápenka, dokládající dlouhou tradici místního vápenictví. Chtěla jsem se podívat přímo do míst historické stavby, ale paní v přilehlém muzeu byla neoblomná, prý aby se mi nic nestalo😊 Podle plánu měla následovat Lovětínská rokle, do níž jsme nejdřív nemohli najít vstup (teda já jo, ale „GPSka se přece nemýlí“), ale nakonec jsme po dvojitém překročení potoka (nemělo být ani jedno) zapluli do nádherného a divokého prostředí národní přírodní památky s bezzásahovou…
-
Vyhlídka Propadený zámek potěší milovníky přírody i pověstí
Protože jsme si Branov a jeho okolí s mužem dost oblíbili, vyrazili jsme dobýt další metu. Z minulé návštěvy nám chyběla opěvovaná vyhlídka Propadený zámek (někde se uvádí i Propadlý, případně Zpropadený zámek). Pro mě jako pro milovnici místních pověstí to byla jasná volba😊 Abychom splnili aspoň nějakou kilometráž, vyrazili jsme z Branova do Luhu (najdete tam mj. přívoz a pamětní síň Oty Pavla) a vydali se vzhůru do kopců. Tak kde je ten zámek? Když jsme se vydrápali nad vesničku (tedy já se vydrápala, moje kondička po zimě docela upadla😊), začala jsem muže otravovat s přesnou lokalizací „zámku“. To se nám díky GPS nakonec podařilo, ale nebudeme si nic nalhávat, moc toho tam neuvidíte. Zapomeňte na…
-
V hlavní roli paprika – jak na rybí a fazolovou polévku po maďarsku
Při sepisování vzpomínek na výlet do Budapešti jsem neodolala a připravila dvě oblíbené polévky – rybí (halászlé) a fazolovou (babléves). To mi taky připomnělo hlášku, kterou prý pronesl děda, když nás v dětství navštěvoval: „Ať přijedu, kdy přijedu, vždycky maj ty děti pusy od papriky.“ Řekl to tedy trochu drsněji, ale v zásadě měl pravdu – paprikové pokrmy byly (a stále jsou) v naší rodině dost v kurzu😊 Ani já jsem nezůstala této záliby ušetřena, a jak vzpomíná můj muž, první jídlo, které jsem mu připravila, bylo „nějaký maso v paprikový omáčce“. Takže asi tak😊 No nic, pojďme rovnou k receptům. Nechci samozřejmě tvrdit, že tohle jsou ty jediné správné postupy, ale výsledek je myslím dost podobný tomu, co…
-
Výlet do světa Oty Pavla a Zlatých úhořů
Výlet do světa Oty Pavla a Zlatých úhořů V Luhu pod Branovem nedaleko Křivoklátu jsem byla naposledy před mnoha a mnoha😊lety s rodiči a dědou, takže mi po té době utkvěly v paměti jen hezké vzpomínky. Pamatuju si, že zrovna ten den bylo ošklivo, ale o to víc, možná i díky všudypřítomné mlze, vynikla atmosféra místa. Na výlet jsem se těšila asi stejně jako tenkrát, jen s dědou už se tam bohužel nikdy nepodívám… Pořád do kopce… Zaparkovali jsme v Roztokách a vydali se směrem k Přírodní rezervaci U Eremita (ukázka suťového lesa s habrovými doubravami a javořinami). Protože vede po cestě plné strmých srázů nad řekou Berounkou, museli jsem tuto variantu kvůli strachu z výšek jednoho z nejmenovaných členů výpravy (a…
-
Vzpomínky z cest – Perla Žitavských hor Oybin připomene Karla IV. i C. D. Friedricha
Pokud vám jméno Oybin nic neříká, tak byste si měli tohle bílé místo na své osobní geograficko-historické mapě rychle doplnit. Mně se o něm před pár lety zmiňovala kamarádka, protože obě milujeme romantická díla C. D. Friedricha a Oybin je jeho oblíbeným motivem. Až do minulého léta ale pro mě zůstávalo tohle místo bez povšimnutí, což byla zjevná chyba! Na Oybin jedině úzkokolejkou Můj muž, velký „vlakový“ fanoušek, zjistil, že ze Žitavy, kam Češi velmi často míří na nákupy (oblast česko-polsko-německého trojzemí), vede do lázní Oybin úzkokolejka a jezdí na ní také historické parní lokomotivy – takže bylo rozhodnuto😊 V sobotu jsme si tedy přivstali a za necelé dvě hodinky byli v Žitavě. V 9:07…
