-
Cesta na sever Polska – Štětín, Kolobřeh, Ustronie Morskie a Gdyně
Když jsem před několika lety na otázku „Kam se chystáte na dovču?“ odpověděla „Do Polska k Baltu“, užívala jsem si tu spoustu upřímně udivených pohledů. Polsko je na dovolenou pro našince zkrátka moc malá exotika. Zkuste letos přehodnotit svoje cestovatelské plány a dejte našemu severnímu sousedovi šanci. Uvidíte, že stejně jako u mě půjde o dlouhodobý spokojený vztah. Navíc nás, obyvatele Česka, mají Poláci (pro mě z nepochopitelného důvodu) opravdu rádi, tak se tu ke své státní příslušnosti můžete hlásit s hrdostí. Troufám si říct, že téměř vše, co v Polsku stojí za vidění, už jsem navštívila. Moc ráda vzpomínám na letní dovolenou vedoucí na sever země, díky níž jsem se dostala až k samým hranicím s Ruskem.…
-
Windischgarsten – užijte si aktivní dovolenou v Horním Rakousku
Windischgarsten byl mojí druhou zastávkou na letošním prázdninovém putování Rakouskem. Najdete jej ve spolkové zemi Horní Rakousko (Oberösterreich) v nadmořské výšce 602 m. n. m., na okraji národních parků Kalkalpen (Vápencové Alpy) a Totes Gebirge (Mrtvé pohoří). Nejvyšším vrcholem je Warscheneck – 2 389 m. n. m. Pokud jste o Windischgarstenu doteď neslyšeli, buďte v klidu, já taky ne. Je to ale velká škoda! Poměrně nenápadné městečko a jeho okolí totiž nabízí spoustu přírodních krás, kulturních zajímavostí a nespočet příležitostí k nejrůznějším druhům sportů. Na své si přijdou příznivci pěší turistiky, cyklistiky, paraglidingu nebo lezení. Na úvod musím pochválit perfektní ubytování ve Ferienwohnung Brandstätter na okraji obce. Letos patřila k mým požadavkům na ubytování terasa s výhledem na hory,…
-
Admont – starobylé benediktinské opatství v rakouských Alpách
Při plánování letošní dovolené jsem vzhledem k situaci vybírala ze zemí s blízkou dojezdovou vzdáleností, dobrým zdravotním systémem a stabilními „kovidovými“ podmínkami – pro jistotu. Leteckou přepravu jsem kvůli neustále měnícím se požadavkům na bezinfekčnost vyloučila, a tak letos padla volba na Rakousko a oblasti, kde jsem nepředpokládala velké davy turistů, které nemusím v jakékoliv době. První zastávkou byl Admont ve spolkové zemi Štýrsko. Na první pohled nenápadné a v létě možná i trochu ospalé městečko ukrývá opravdovou historickou perlu – stejnojmenné benediktinské opatství. „Stift Admont“ je nejstarším a jediným dosud fungujícím štýrským klášterem. To se ukázalo při slavnosti před chrámem, kdy se mniši přirozeně vmísili mezi místní obyvatele i návštěvníky, živě s nimi diskutovali a spolu s…
-
Dubnové tipy z blogu Svět podle DAM
Velikonoce jsou sice za námi, ale duben teprve začíná. Udělejte si radost některým z našich tipů ze světa designu, kultury nebo cestování. Ve zprávách se nás často ptáte, kam se zase chystáme na výlet, odkud je ten talíř, který vidíte na fotce, co vaříme o víkendu nebo co zrovna čteme, rozhodly jsme se každý měsíc nabídnout magazín plný inspirace. Užijte si první, aprílové číslo! Hezké jaro a příjemné počtení přejí Ema a Denny!
-
Lucern – nejen po stopách Viléma Tella
Jednou z dalších zastávek na předkovidové cestě západní Evropou bylo i Švýcarsko a města Bern a Lucern. Na rozdíl od prvně zmíněného města (více o něm zde) jsme se Lucernem mohli kochat delší dobu, protože jsem si tu zařídili i nocleh. Náladu nám s mužem lehce zkazila skutečnost, že jsme si nevšimli, že objednáváme pokoj se společným sociálním zařízením. To už nepraktikujeme docela dlouho, i kdyby to bylo ve slevě.😀. Pravdou ale je, že vše bylo až sterilně čisté, takže se to dalo zvládnout. Švýcarsko je dražší i na západ Evropy. Za cenu čtyřhvězdičkového hotelu třeba v Německu tady dostanete takový vylepšený hostel. Ale fakt je, že se dalo z podlahy jíst. Bydleli…
-
Milešovka podruhé. Hromová hora ukázala svou vlídnou tvář
Když jsem se o víkendu dozvěděla, že mě místo plánované pohodové procházky v blízkém okolí čeká výšlap na Milešovku, chvilku se o mě pokoušely mrákoty. Dobře jsem si totiž pamatovala svůj první výstup – sice jsem se tam vydrápala, ale doslova s vypětím všech sil. Dost jsem se divila, že muž chce znovu absolvovat cestu plnou otázek typu „Je to ještě daleko? Kdy už tam budem? Co jsem ti udělala? Proč mě chceš zabít?“, reakcí jako „Mě už bolej nohy! Nemůžu dýchat! Budu zas mít puchejře!“ a několika nereprodukovatelných výrazů. 😂🥾 Nakonec jsem se ale rozhodla, že teď „ukážu“ sobě i okolí a dám to znovu a lépe.😊 Vliv na to měla i předpověď počasí,…
-
Vzpomínky z cest – Perla Žitavských hor Oybin připomene Karla IV. i C. D. Friedricha
Pokud vám jméno Oybin nic neříká, tak byste si měli tohle bílé místo na své osobní geograficko-historické mapě rychle doplnit. Mně se o něm před pár lety zmiňovala kamarádka, protože obě milujeme romantická díla C. D. Friedricha a Oybin je jeho oblíbeným motivem. Až do minulého léta ale pro mě zůstávalo tohle místo bez povšimnutí, což byla zjevná chyba! Na Oybin jedině úzkokolejkou Můj muž, velký „vlakový“ fanoušek, zjistil, že ze Žitavy, kam Češi velmi často míří na nákupy (oblast česko-polsko-německého trojzemí), vede do lázní Oybin úzkokolejka a jezdí na ní také historické parní lokomotivy – takže bylo rozhodnuto😊 V sobotu jsme si tedy přivstali a za necelé dvě hodinky byli v Žitavě. V 9:07…
-
Vzpomínky z cest – Budapešť vol. 1
Cestovní vzpomínky: Budapešť vol. 1 Byly doby, kdy cesta do Maďarska byla u nás jednou z mála povolených cizozemských návštěv. Nikdy by mě nenapadlo, že nastane chvíle, kdybychom byli rádi i za dovolenou u Balatonu. Ale pravdou je, tohle je v dnešních časech ještě to nejmenší. Každý rok na přelomu března a dubna (v době mých narozenin😊), vyrážíme s mužem na kratší výlet většinou do některého z evropských měst. Loni touto dobou padl los na Budapešť, kde jsme nebyli docela dlouho. A to jsme ještě netušili, že se tam na podzim podíváme znovu, tentokrát pracovně. Budapešť poskytuje asi vše, co od evropského města očekávám – památky, výbornou kuchyni a služby jsou vcelku taky OK. Maďarština je skutečný…
-
Půvabný Bad Tölz – po stopách Big Bena
Cestovat na nějakou dobu bohužel můžeme jen ve vzpomínkách, a tak nastal čas pomalu začít třídit své popsané cestovatelské deníky. Konec minulého roku jsme strávili v Mnichově. Vzhledem k tomu, že v době oslav silvestra a příchodu nového roku byly zavřeny galerie a muzea, rozhodli jsme se pro výlet do nějakého blízkého města. Volba padla na Bad Tölz, který mému muži kdysi utkvěl při sledování německé kriminálky Big Ben. Já tedy možná někdy viděla půlku jednoho dílu, takže jsem byla poměrně skeptická. O to příjemnější bylo moje překvapení, když jsme se zhruba po hodině cesty pohodlným a čistým vlakem ocitli v tomhle lázeňském městečku. Možná to bylo i tím, že nám skvěle vyšlo počasí, ale já byla…
