-
Perkelt – maďarská kuchyně v nejlepší formě
Jak už název napovídá, kořeny perkeltu (pörkölt) bychom měli hledat v Maďarsku. Tamní kuchyně je opravdu výtečná a já měla štěstí, že mě její variace provázely celým dětstvím. Paprikové pokrmy zařazuju do jídelníčku poměrně pravidelně i dneska, a to včetně perkeltu. Nepsané pravidlo říká, že čím jednodušší je pokrm, tím důležitější je kvalita jeho jednotlivých surovin. V tomto případě záleží hlavně na zelenině – dodnes si pamatuju tu skvělou chuť rajčat a paprik, které jsme si donesli z trhu na jižním Slovensku, kde jsem pobývala na prázdninách u prarodičů. Perkelt je podobný guláši, ale připravit ho můžete prakticky z jakéhokoliv druhu masa, které se dusí na zelenině a podává se s přílohou typu tarhoňa (typické těstoviny) nebo noky.…
-
Za poklady železnice do Chomutova i Lužné u Rakovníka
Počítám se mezi velké fanoušky vlakové dopravy, ať už jde o půldenní výlet po okolí, služební cestu na Moravu nebo noční přejezd do Krakova. I když mě řízení auta docela baví, na jízdě vlakem si užívám pohodu, možnost nerušeně pozorovat okolí nebo pracovat. Zvláštní sympatie chovám k historickým vlakům, proto jsem moc ráda přijala pozvání na „nostalgickou“ jízdu z Prahy do Železničního depozitáře Národního technického muzea v Chomutově a zpět přes Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka. Pro malé i velké milovníky historie železnic, nádherných parních lokomotiv i roztomilých motoráčků jde o jasné body na mapě míst, která je třeba navštívit. Druhou dubnovou sobotu bylo počasí opravdu aprílové, slunečná obloha se střídala s dešťovými i sněhovými…
-
Co s nadbytečnou koledou? Vaječná tlačenka to jistí!
Co dělat s bohatou vaječnou výslužkou, kterou si vykoledoval váš partner nebo vaše děti? Nabízí se třeba pomazánka s ředkvičkami a jarní cibulkou, lehký bramborový salát nebo – vaječná tlačenka. Výtečný a jednoduchý pokrm doplněný čerstvým chlebem je ideální volbou pro večeři ve všední den. Jak je mým zvykem, opět neuvádím přesnou gramáž, protože většinou vše dělám podle chuti. A přiměřeně.😀 Ingredience: Vejce natvrdo Cibule Kyselá okurka Zelenina (nakládaná/vařená) – mrkev, hrášek Želatina / veganská varianta Agar, Vega gel Lák z okurek Majolka Pepř, sůl Volitelně: šunka K podávání: Čerstvý chléb, bageta nebo jiné pečivo Postup: Připravte si jednotlivé ingredience – vařená vejce pokrájejte nadrobno, stejně jako cibuli (já ji ještě předtím spařím), šunku,…
-
Tip na výlet v Praze – podmanivé kouzlo zahrad pod Pražským hradem
Prahu a její historické skvosty myslím docela znám, ale stejně se mi občas podaří nějaký zajímavý bod objevit. Během cesty z jedné výstavy na druhou jsem se úplně náhodou zastavila na místě, které skýtá jeden z nejkrásnějších výhledů na naše hlavní město. Palácové zahrady pod Pražským hradem na Malé Straně tvoří komplex několika vzájemně propojených a průchozích zahrad – Malá a Velká Pálffyovská, Kolowratská, Malá Fürstenberská a Ledeburská. Ten den nebylo počasí zrovna ukázkové, ale i tak jsem byla z neplánované zastávky nadšená. Nakonec i mraky na obloze přinesly do fotografií zajímavou plastičnost. Okouzlující spojení zeleně a architektury v sobě skrývá četná romantická zákoutí, vyhlídkové terasy, schodiště, gloriet, kašny, salu terrenu i bohatou sochařskou výzdobu.…
-
Kulturní tipy: nová kniha Karin Lednické, výstava Nadějné vyhlídky v DOX a performance v Pomezí
Vzhledem k pracovním povinnostem jsem psaní na blog docela zanedbávala, ale už jsem zase zpět.:) V zásobě mám hezkou řádku výletů i kulinářské a kulturní inspirace. Jak si tak uvědomuju, žádný z mých aktuálních tipů není příliš optimisticky laděný. Slibuju, že se najde něco povzbuzujícího v příštích příspěvcích. Taky to vzhledem k situaci potřebuju jako sůl. Výstava Nadějné vyhlídky Dramaturgie Centra současného umění DOX a kurátorská práce Otty M. Urbana mě hodně baví, a tak jsem po vydařené výstavě Vanitas navštívila i druhý díl zamýšlené „pandemické“ trilogie s názvem „Nadějné vyhlídky. Dítě v současném českém umění“. I když by název mohl vyvolávat veskrze pozitivní emoce, o žádnou barvotiskovou selanku opravdu nejde. Na výstavě jsem byla u příležitosti Sympozionu, což byla…
-
Žurek – zahřejte se tradiční polskou polévkou
Pokud jsem vás v minulém článku o první části mé cesty na sever Polska naladila na kuchyni našich sousedů, můžete se směle pustit do vaření. Po polské variantě boršče jsem si pro vás tentokrát připravila další gastronomický klenot – polévku žurek (nebo žůr). Název je údajně odvozen z německého slova sauer (kyselý, zkyslý), což připomíná jeho zásadní chuťovou vlastnost. Díky žitnému kvasu jde spíše o jemnou navinulost než klasickou kyselost. Někomu možná připomene krkonošské kyselo, jehož recept na mém blogu také najdete. Žurek jsem si zamilovala na první dobrou, ale občas jsem narazila na jeho odbytou, ostře kyselou variantu s octem, což by se stávat nemělo. Stejně jako u pokrmů naší tradiční kuchyně, jako je třeba…
-
Cesta na sever Polska – Štětín, Kolobřeh, Ustronie Morskie a Gdyně
Když jsem před několika lety na otázku „Kam se chystáte na dovču?“ odpověděla „Do Polska k Baltu“, užívala jsem si tu spoustu upřímně udivených pohledů. Polsko je na dovolenou pro našince zkrátka moc malá exotika. Zkuste letos přehodnotit svoje cestovatelské plány a dejte našemu severnímu sousedovi šanci. Uvidíte, že stejně jako u mě půjde o dlouhodobý spokojený vztah. Navíc nás, obyvatele Česka, mají Poláci (pro mě z nepochopitelného důvodu) opravdu rádi, tak se tu ke své státní příslušnosti můžete hlásit s hrdostí. Troufám si říct, že téměř vše, co v Polsku stojí za vidění, už jsem navštívila. Moc ráda vzpomínám na letní dovolenou vedoucí na sever země, díky níž jsem se dostala až k samým hranicím s Ruskem.…
-
Barszcz czerwony – polský boršč v jednoduché verzi
Chystám se zdokumentovat svoje cesty po různých částech Polska, a tak jsem dostala velkou chuť na jeden z mých nejoblíbenějších pokrmů polské kuchyně – „barszcz czerwony z uszkami“, tedy červený boršč s oušky. Vzhledem k tomu, že jsem měla plno práce a navíc se mi nechtělo čekat 6-8 dní (vysvětlím), riskla jsem prostší variantu. A i ta byla pro mé chuťové buňky zcela dostačující. Polský boršč vypadá a chutná podstatně jinak, než u nás známější ruský či ukrajinský. Na rozdíl od nich je polská varianta čirá a přidávají se do ní domácí plněné těstoviny zvané ouška. Nesmí prý chybět na žádné štědrovečerní tabuli. Poprvé jsem tuhle dobrotu z červené řepy ochutnala před lety v Krakově a od té doby…
-
Kulturní tipy: Šikmý kostel 2, Frida Kahlo a výstavy, které už nestihnete
V dalším kulturním okénku se konečně můžu pochlubit dočtením druhého dílu „Šikmého kostela“ a zhlédnutím několika výstav. Některé už bohužel nestihnete, ale třeba i takto zprostředkovaně vzbudí zájem o některé inspirativní osobnosti nebo pozornější vnímání architektury ve vašem okolí. Kniha Karin Lednická – Šikmý kostel 2: románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945 Druhý, rovněž několikasetstránkový díl Šikmého kostela je za mnou! Pokud se vám současná situace a 1. díl románu Šikmý kostel zdají málo skličující, s chutí sáhněte po druhé části, odehrávající se v letech 1921 – 1945. Každý, kdo dával pozor v hodinách dějepisu aspoň na základce, tak nějak tuší, že naše hrdiny v rámci velkých dějin nečeká zrovna v tuto chvíli nic moc dobrého. Národnostně složitá oblast…
-
Kam na pracovní oběd? Skvělou volbou je restaurace SIA
Jako velkou milovnici asijské kuchyně mě nemohla minout ani návštěva známé restaurace SIA, kterou najdete v pražské ulici V Celnici v blízkosti hotelu Marriott a OC Palladium. Nenápadný vchod by za normálních okolností šlo snadno přehlédnout, ale v době obědů (a to i za těchto bohužel stále „nestandardních“ podmínek) se tu běžně setkáte s hloučky postávajících, evidentně hladových a natěšených zaměstnanců firem z okolí. Ale i nedočkavců mého typu. Není divu, o chuťové buňky hostů se tu stará mezinárodní tým pod vedením Jiřího Štifta, který v minulosti vedl mj. restauraci Alcron nebo Essence v hotelu Mandarin Oriental. I tam jsem měla možnost před lety jeho kuchyni ochutnat. A tak jsem předpokládala, že vše klapne na jedničku. Po dlouhé době jsem…
