Krušné hory jako oáza klidu a nedotčené přírody. Vydejte se s námi do Svahové
Krušné hory jsem si oblíbila už v době, kdy jsem je objevovala spolu s rodiči. Myslím, že pro jejich trochu zadumaný půvab se mi podařilo získat i mého muže. Poměrně dobře máme zcestovalou část kolem Božího Daru a Klínovce na naší straně a Fichtelbergu na straně německé. To jsou ale místa, kde na podzim hrozil větší šrumec, tak jsem vyrazili prozkoumat zase další část našich oblíbených hor.
Úplnou náhodou jsme našli nabídku Hájovny Svahová, která, jak už název napovídá, leží v obci Svahová. Jde o první stavení po levé straně, pokud jedete směrem od Jirkova. Zvláštní genius loci je tu patrný na první pohled.
Vyrážíme po červené
Protože jsme přijeli poměrně brzy, nechali jsme naproti hájovně auto a vydali se na průzkum okolí. Naše první trasa vedla po červené směrem na obec Mníšek. Zhruba po 1,5 km jsme narazili na půvabné, i když hůře přístupné Helenčiny vodopády ležící na Niském potoce. Poté jsme se napojili na Sluneční cestu, odkud jsme po chvíli stoupali opět po červené mírným, ale táhlým kopcem až do osady Lesná (součást Nové Vsi v Horách), která je díky 914 m n. m. nejvýše položeným sídlem v okrese Most.
Z Lesné do Nové Vsi v Horách a zpět
Odtud jsme pokračovali kolem Vzdělávacího a rekreačního centra, geoparku a arboreta zážitkovou naučnou stezkou Lesná – Deutschneudorf (a stále po červené). Cesta vede kolem luk i pastvin a místy skýtá moc hezké výhledy – např. na Horu sv. Kateřiny nebo rozhlednu Růžový vrch.
Necelých 2,5 km před naším cílem (Nová Ves) jsme si udělali ještě malou odbočku k Dřevařskému rybníku. Musíte si k němu sice trochu proklestit cestičku, ale jeho tajuplný, možná až pohádkový charakter stojí rozhodně za malé sejití z cesty. Chvíli jsem měla pocit, že mě potají sledují víly, nebo dokonce vodník.😉🧜♀️
Když jsme dorazili do Nové Vsi, čekala na nás typická horská vesnice v tom dobrém slova smyslu. Najdete tu mj. Novoveské muzeum s expozicí o historii obce a hračkářské výrobě, památník obětem prusko-rakouské války (1866), kostel sv. archanděla Michaela z let 1779-1784 nebo sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1777. Obec leží na SZ hranici s Německem – za potokem Svídnice vstoupíte do obce Deutschneudorf.
Na české straně jsme si chtěli dát v místní restauraci něco dobrého na zub, což byla zjevná chyba. Jen proto, že je pro gastroprovozy dost nepříznivá doba, zdržím se jakýchkoliv komentářů ke kvalitě jídla. Jako bych to předvídala, naštěstí jsem měla s sebou aspoň dva domácí sendviče, které jsme zkonzumovali na lavičkách. Díky krásné okolní přírodě nám to ani nevadilo.
Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na kofolu v horském hotelu Lesná, a protože se nám líbil jak interiér, tak skutečnost, že měli prakticky narváno, naplánovali jsme si tu na druhý den oběd. O tom ale později.
Hájovna Svahová – vzpruha nejen pro vyčerpané manažery
Když jsme po cca 20 km dorazili do místa našeho noclehu, hájovny Svahová, měli jsme už „docela dost“ a navíc jsme byli celkem hladoví, což je především u mužské části jakékoliv výpravy zásadní problém.
Majitelé historické stavby, manželé Radimcovi, si nás okamžitě získali. Hosté mají k dispozici dva moc pěkně zrekonstruované a prostorné apartmány. Opravdu nám tu nic nechybělo, dokonce už fungovalo i topení, což jsme vzhledem k nižším večerním a ranním teplotám uvítali. Tedy hlavně já.😁
V penzionu funguje taky útulná hospůdka, kde si můžete dát nejen výborné pivo, ale i některé z klasických jídel. Oceňuji, že i když jsme si pokrmy, jak je naším dobrým zvykem, různě nakombinovali, nic nebyl problém. Dostali jsme vše, co jsme potřebovali, včetně karafy vína z Přítluk. 👌👍 Vzhledem k tomu, že k hájovně patří i farma, můžete se uklidňovat pohledem na pasoucí se stádo krav nebo ovcí. Městskému člověku v době koronakrize stačí ke štěstí fakt málo.
A ráno se na snídani můžete těšit třeba na domácí vajíčka.
Zkrátka, pokud toužíte po krásné přírodě, příjemném ubytování a milém zacházení, zajeďte si do Svahové odpočinout. Je to doslova balzám na duši.
