Kam na výlet – do Budyně nad Ohří za alchymisty i drakem

O tomto víkendu jsem měla v plánu větší trek v přírodě spojený s výstupem na rozhlednu a prohlídku menší zříceniny, počasí se ale rozhodlo, že mi můj záměr lehce poupraví. I když zatažená obloha nepůsobila dvakrát vlídně, stejně se mi nechtělo zůstávat doma. Přeci jen, hodně času trávím v práci sezením u kompu, a tak vítám jakoukoliv příležitost vyrazit ven.

Při svých cestách na sever už jsem několikrát jela kolem hradu Budyně nad Ohří, ale nikdy nebyla příležitost se tam zastavit. Až teď.:)

Stručně o dějinách

Vodní hrad se zajímavou historií najdete v blízkosti ikonických výletních bodů, jako je hora Říp nebo zřícenina hradu Hazmburk. Budyně nad Ohří stojí na místě významné obchodní cesty vedoucí z Prahy přes Teplice do dnešního Německa. Podle Kosmovy kroniky tu stával dřevěný hrad, který měl chránit brod přes řeku Ohři. Mezi držiteli objektu se vystřídali Přemyslovci, Lucemburkové, významný šlechtický rod Zajíců z Hazmburka, za jejichž vlády došlo k velkému rozkvětu místa, či naposledy Herbersteinové, kteří stojí za zásadní rekonstrukcí hradu v 1. čtvrtině 20. století a jimž byl hrad, nebo možná spíš hradozámek, zkonfiskován na základě dekretů prezidenta republiky v roce 1946. Jak už to u staletých památek bývá, ne všechny dějinné události, které se jich dotkly, byly pozitivní. A tak došlo k zásadním poškozením stavby mimo jiné v 16. století kvůli ničivému výbuchu, v době drancování města a okolí Sasy za třicetileté války nebo za obléhání Prusy v 18. století.

Lekce alchymie s panem Zajícem

Přestavba hradní pevnosti na pohodlnější zámek je dílem Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka, osobnosti jak vystřižené z příručky pro multizájmové renesanční šlechtice. Velký mecenáš a příznivec nejen alchymie prý dokonce soutěžil s císařem Rudolfem II. o to, kdo bude mít ve svém okolí proslulejší učence a alchymisty. Na svém panství hostil významné osobnosti té doby, jako třeba Bartoloměje Paprockého z Hlohol, Bavora ml. Rodovského z Hustiřan, Tychona de Brahe, ale také dobově hvězdné vykuky Mamungu nebo Sendophaxe. Elixír mládí ani zlato ze švestek se však nikomu v Budyni nad Ohří překvapivě vyrobit nezdařily. Na tohle poměřování majetku a slávy pochopitelně musíte mít doslova bezedný měšec, a nebohý šlechtic tak neměl proti panovníkovi ani dalším mocným mužům království příliš velkou šanci. Svůj majetek musel nakonec rozprodat a zemřel jako chudý zlomený muž, který kvůli své vášni i lehkovážnosti zapříčinil úpadek kdysi mocného rodu. Zajímavý osud hodný zfilmování…

Prohlídka hradu a nejstarší vycpanina ve střední Evropě

V současné době je hrad v majetku města a já mám pocit, že se o něj stará (v rámci finančních možností) docela dobře. Okolí je pěkně upravené a prohlídka, kterou jsem absolvovala, měla slušnou úroveň – a že jsem jich zažila už opravdu hodně. Tímto děkuji paní průvodkyni, že nás ušetřila tradičních rádoby „vtipných“ otázek, lechtivých historek a informačních banalit typu „něco z jednoho kusu dřeva nebo portrét, který vás bedlivě sleduje na každém kroku“.

Výklad začíná v Jandově muzeu, kde pelmel klasických regionálních muzejních exponátů vyústí v divácky vděčné dioráma alchymistické dílny. Mně naprosto nadchl Zlatý sál s úchvatnými freskami z 16. století, znázorňujícími významné osobnosti, každodenní život i alchymistická tajemství na hradě. Malé i velké návštěvníky pak bezpochyby zaujme i „budyňský drak“, jehož si ze svých cest přivezl v roce 1521/2 Jan IV. Zajíc z Hazmburka. Na to, že je tomuto exponátu už více než 500 let, vypadá tento krokodýl až mimořádně dobře, i když se na jeho vzhledu podepsalo několik požárů.

Kdo je Kvasnička?

Dotaz paní průvodkyně, zda jsme si všimli „Kvasničky“, mě poměrně zaskočil, protože jsem opravdu netušila, o co jde. Abyste při případné návštěvě netápali a mohli se „předvést“, vězte, že jde o pískovcovou sochu muže s plnovousem, která připomíná permoníka nebo alchymistu a dnes stojí ve výstupku arkýře u vchodu. Jeho úlohou je dle pověsti hlídat zlaté alchymistické poklady pana Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka – kam směřuje jeho pohled, tam byste měli upírat svůj zrak. Vzhledem k tomu, že socha už několikrát změnila své umístění, museli byste zřejmě rozkopat celý hrad i okolí. A to se samozřejmě nesmí.:)

Procházka po centru

Po návštěvě hradu jsem se ještě chvilku prošla po městečku, jehož malé centrum a okolní uličky mají něco do sebe a celá lokalita upomíná na někdejší mnohem slavnější období. Kostel sv. Václava, Panny Marie Sněžné, pomník T. G. Masaryka i novodobá kašna určitě stojí za návštěvu i fotku. Co musím pochválit, jsou mimořádně vkusné květináče i odpadkové koše, které na rozdíl od těch v dalších městech nevypadají jako z výprodeje v levném řetězci nábytku.

Budyně nad Ohří pravidelně ožívá množstvím zajímavých kulturních akcí, a tak sledujte webové stránky města, ať vám nic neunikne. www.budyne.cz.