-
Velikonoční kuba s pestem z medvědího česneku
Kroupového kubu jsem vždycky považovala za ryze vánoční pokrm. Poslední dobou jsem si ale říkala, proč bych tak skvělé jídlo měla konzumovat jen jednou za rok. A tak mě napadlo, že by bylo fajn mu dodat trochu jarní svěžesti – třeba pestem z medvědího česneku, jehož sezóna se krásně potkává s Velikonocemi. Nedávno jsem si objednala farmářskou bedýnku ze Světa bedýnek, kde byla kromě skvělé zeleniny a ovoce také tato sezónní lahůdka. Objednávku jsem rovnou doplnila o sušené houby, kde nechyběl můj oblíbený stroček. Není moc známý, ale já ho přidávám téměř do všech houbových jídel. Svou krásou vás asi neohromí, v němčině se mu dokonce říká „trubka mrtvých“, ale věřte, že chuťově je vynikající. Poprvé…
-
Důl Skalka v Mníšku pod Brdy
Skoro neznámý důl Skalka na železnou rudu v Mníšku pod Brdy – technická zajímavost s velkým turistickým potenciálem. Na Mníšek pod Brdy jezdím většinou proto, že je obklopen krásnými brdskými kopci. Chodím tam zejména na túry, do barokního areálu Skalka nebo péct buřty. Také samozřejmě na státní zámek. A mnoho let jsem netušil, že se pod stejnojmenným kopcem nachází rozsáhlý důl Skalka na železnou rudu. Docela překvapující zjištění. Historie dolu Skalka Důl Skalka v Mníšku pod Brdy je významným historickým podnikem, který se nachází asi 20 kilometrů jihozápadně od Prahy. Důlní šachta začíná v průmyslovém areálu a pokračuje pod stejnojmenný vrch. Důl je významný svou bohatou historií těžby železné rudy, která sahá…
-
Kulturní tipy na březen: Výstavy, které stojí za to
Březen je jako stvořený pro výlety za kulturou, a já jsem objevila tři výstavy, které rozhodně stojí za vidění. Každá z nich nabízí něco jiného – od fascinující historie přes strhující fotografie až po energii moderního umění. Tady je můj osobní výběr a dojmy z návštěv. Baroko v Bavorsku a v Čechách: Když minulost ožívá Baroko je moje nejoblíbenější historické období. Fascinuje mě jeho bohatost, dramatičnost a detaily, které v sobě často nesou hluboké příběhy. Baroko není jen zlato a monumentální sochy, ale hlavně příběhy, emoce a přesah přes hranice. Na výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách v Historické budově Národního muzea jsem měla možnost absolvovat komentovanou prohlídku s kurátorem, panem profesorem Vítem Vlnasem,…
-
Hortobágy: Jeden den v maďarské pustě
Letos jsem si splnila další z cestovatelských přání, tentokrát na území Maďarska. I když mám tuhle zemi celkem projetou, na seznamu mi donedávna chyběla pusta (puszta – pustá, holá, opuštěná zem). A kde jinde začít prozkoumávat nekonečnou step, mokřady a rašeliniště než ve známé oblasti Hortobágy! Nejstarší a největší maďarský národní park Hortobágy se rozkládá se na ploše více než 800 km2, z čehož velká část je už od roku 1999 součástí UNESCO. Svůj domov tu má spousta zvířat, včetně těch ohrožených. Jen ptáků se uvádí více než 300 druhů, mezi nimiž nechybí poštolka, raroh, čáp, křepelka nebo jeřábi (z těch známějších), kteří se zde zastavují na podzimním tahu do teplých oblastí. Vzhůru do pusty…
-
Krušné hory pro fajnšmekry: jedinečné ubytování ve vagónech v Kovářské
Pokud hledáte naprosto jedinečný zážitek uprostřed Krušných hor, mám pro vás tip – ubytování ve vagónech na nádraží Kovářská. Krušné hory patří aktuálně k mým nejoblíbenějším víkendovým místům a Kovářskou jsem si zamilovala už v dobách, kdy jsem tu byla s rodiči na dovolené. Jakmile na mě na webu vykoukla možnost strávit pár dní na zdejším nádraží, moc dlouho jsem neváhala. V 850 m n. m. na mě čekala neopakovatelná atmosféra dávno zapomenuté historie, téměř nedotčená příroda a minimum turistů. Slušně namíchané ingredience pro milovníky (nejen) železnice, věčné romantiky a všechny, kteří si občas potřebují vyčistit hlavu „útěkem do divočiny“! Když nadšenci zachraňují historii Vybudování trati, na které stojí i nádraží Kovářská, souviselo…
-
Tata – maďarské město pro milovníky historie, aktivního odpočinku i skvělé gastronomie
Město Tata se do mého letošního dovolenkového itineráře dostalo úplnou náhodou – při sledování pořadu V karavanu po Maďarsku na České televizi. A musím říct, že jsem byla nadšená. Tata je díky památkám, výtečné kuchyni a pohodové atmosféře ideální několikadenní zastávkou na cestě po Maďarsku. Nudit se tu nebudou rodiny s dětmi, cyklonadšenci ani milovníci vodních sportů, stejně jako individuální turisti. Co vidět v Tatě Díky své poloze u jezera (nebo někdy taky u rybníka) Öreg poskytuje ideální podmínky pro pěší i cykloturistiku, běh i projížďky na loďkách. Rozhodně vřele doporučuji mít vždy s sebou pohotovostní repelent, i když mně se překvapivě podařilo absolvovat celý okruh (zahrnující i chráněné mokřady) bez nějakého zásadního náletu komárů a podobného…
-
Jak na dokonalé chlebíčky: zabodujete s nimi nejen na silvestra
Na chlebíčcích s bramborovým salátem opravdu ujíždím. Když na ně občas dostanu chuť, stavím se v nejbližším lahůdkářství a pár si jich odnesu domů. Když do nich pak celá natěšená kousnu, zase mě chuť na ně na delší dobu přejde a často skončí rovnou v koši. To mě štve, jídlem se snažím neplýtvat. Ale co dělat, když si nic jiného technický salát s rozemletým bůhvíčím, podřadná šunka a suchá drobivá veka zkrátka nezaslouží? Nám milovníkům této pochoutky zkrátka nezbývá nic jiného, než se pustit do domácí výroby, a to jak salátu, tak veky. Něco málo z chlebíčkové historie Za „vynálezce“ obloženého chlebíčku, jak ho známe dnes, je považován Jan Paukert, majitel vyhlášeného pražského lahůdkářství…
-
Několik důvodů, proč se zastavit v alsaském Eguisheimu
K tomuto příspěvku mě inspiroval balíček se skvělými víny, který mi dovezl před vánočními svátky kurýr z marketingové agentury, pro kterou pracuji (díky, šéfe😊). Jednou z lahví byl totiž i crémant z malebného Eguisheimu, kde jsem se na pár hodin zastavila o letošní dovolené. Skvělá příležitost nalít si sklenku a zavzpomínat, jak parádní to v červenci v Eguisheimu bylo. I tady jsem samozřejmě měla svého spolucestovatele, ale musím tajit jeho totožnost, takže na fotkách opět nebude.:) Proč zrovna Eguisheim? Když jsme dorazili do centra středověkého městečka, docela nám spadla brada. Nádherné barevné hrázděné domy, dlážděné uličky, famózní květinová výzdoba, všudypřítomní „klapající“ čápi, hezké okolí mezi vinicemi a hrady i nepřeberná nabídka fantastických vín za super ceny (až jsme si…
-
Tip na vánoční výlet – Třebechovické muzeum betlémů
Nic naplat, tenhle rok zase utekl jako voda a Vánoce už klepou na dveře. Pokud zrovna marně přemýšlíte, jak se mezi nekončícím úklidem a nákupem dárků dostat do klidné a pohodové atmosféry, mám pro vás super tip. Odpojte se na chvíli od negativních zpráv, které na nás útočí všude kolem, i uměle vyvolávaného shonu a vydejte se do království vánoční atmosféry a neuvěřitelného příběhu lidského umu. Garantuju vám, že budou nadšení dospělí i děti. Díky své práci občas opustím tradiční „akční rádius“ a podívám se do míst, kam běžně nezavítám. Na jednáních s klienty i na schůzkách s přáteli se snažím být vždy včas, a tak si nechávám poměrně velkou časovou rezervu. Člověk zkrátka nikdy…
Mohlo by vás zajímat
Túra z Prahy do Mníšku
Pizza nebo quiche? Picokiš
Vývar je grunt a je třeba si ho odpracovat
-
Kulturní tipy: vzhůru do divadla
Dnešní kulturní okénko bude ryze divadelní, protože v říjnu a listopadu jsem se opravdu činila. S kamarádkou jsme navštívily představení v Divadle Na zábradlí, ve Stavovském divadle i v Pomezí. Každá inscenace je úplně jiná, ale všechny stojí za návštěvu. I když ta poslední s výhradami. Discoland – Divadlo Na zábradlí O Ivanu Jonákovi bez Ivana Jonáka. I tak by se dal charakterizovat téměř gejzír hlášek a výborných hereckých výkonů. Na atmosféru legendárního Discolandu Sylvie totiž nevzpomíná sám Jonák. Protagonisty jsou totiž zaměstnanci, jako je „tanečnice“ nebo kuchař, i návštěvníci tohoto nechvalně proslulého zařízení, a to prostřednictvím autentických výpovědí. Výtečný byl Petr Čtvrtníček a zaujala mě i Barbora Bočková, u níž se mi zase potvrdilo, že někomu sluší…
