-
Co na Zelený čtvrtek? Přece zelenou polévku se špenátem!
Spousta z nás si dá na Zelený čtvrtek podle tradice něco zeleného. Pojďme si předtím, než se pustíme do vaření, říci několik zajímavostí o tomto dni. Pojmenování „zelený“ vzniklo podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Podle křesťanské tradice se připomíná pátý den Svatého týdne (počítá se od Květné neděle), velikonoční „třídení“ a poslední večeře Ježíše Krista s 12 učedníky. Tím začíná nejdůležitější část liturgického roku. Následuje Velký pátek (Ježíšovo ukřižování), Bílá sobota a Velikonoční neděle (zmrtvýchvstání Páně). Při večerní mši právě na Zelený čtvrtek se na několik dní odmlčí zvony – podle tradice odletěly do Říma. Po tu dobu byly nahrazeny např. řehtačkami, s nimiž obcházely děti při klekání a dostávaly za to drobné odměny.…
-
Velikonoční kuba s pestem z medvědího česneku
Kroupového kubu jsem vždycky považovala za ryze vánoční pokrm. Poslední dobou jsem si ale říkala, proč bych tak skvělé jídlo měla konzumovat jen jednou za rok. A tak mě napadlo, že by bylo fajn mu dodat trochu jarní svěžesti – třeba pestem z medvědího česneku, jehož sezóna se krásně potkává s Velikonocemi. Nedávno jsem si objednala farmářskou bedýnku ze Světa bedýnek, kde byla kromě skvělé zeleniny a ovoce také tato sezónní lahůdka. Objednávku jsem rovnou doplnila o sušené houby, kde nechyběl můj oblíbený stroček. Není moc známý, ale já ho přidávám téměř do všech houbových jídel. Svou krásou vás asi neohromí, v němčině se mu dokonce říká „trubka mrtvých“, ale věřte, že chuťově je vynikající. Poprvé…
-
Velikonoční beránek, který se vám určitě povede
Můj muž už několik let peče na Velikonoce vynikající mazanec, tak jsem si řekla, že se nenechám zahanbit. Pustila jsem se tedy do dalšího ze symbolů velikonočních svátků – beránka. Dlouho jsem hledala vhodnou formu, až mi padla do oka jedna od německé firmy Zenker. Až na jednu drobnost dokonale splňuje všechno, co potřebuju – menší objem (700 ml), kvalitní nepřilnavý povrch a optimální výsledky. S receptem jsem si nemusela lámat hlavu, ten, který najdete na krabici, je perfektní. Povedl se mi na první dobrou, což nebývá vždycky pravidlem. Osobně nejsem přítelem přesně navážených surovin, ale u těsta se to většinou vyplatí. Stejně jako u tohoto beránka. Pak si stačí jen vyhrát s některými ingrediencemi…
-
Lucern – nejen po stopách Viléma Tella
Jednou z dalších zastávek na předkovidové cestě západní Evropou bylo i Švýcarsko a města Bern a Lucern. Na rozdíl od prvně zmíněného města (více o něm zde) jsme se Lucernem mohli kochat delší dobu, protože jsem si tu zařídili i nocleh. Náladu nám s mužem lehce zkazila skutečnost, že jsme si nevšimli, že objednáváme pokoj se společným sociálním zařízením. To už nepraktikujeme docela dlouho, i kdyby to bylo ve slevě.😀. Pravdou ale je, že vše bylo až sterilně čisté, takže se to dalo zvládnout. Švýcarsko je dražší i na západ Evropy. Za cenu čtyřhvězdičkového hotelu třeba v Německu tady dostanete takový vylepšený hostel. Ale fakt je, že se dalo z podlahy jíst. Bydleli…
-
Filet z candáta s mořskou solí, kořením s levandulí, špaldou a pečeným hroznovým vínem
Tak jsem se zase jednou rozhodla pro kuchyňský experiment, k němuž mě inspiroval salát z freekehu (zelená pšenice). Místo něj jsem ale použila nám bližší špaldu, kterou přidávám často do různých salátů nebo polévek. Špalda je starý druh pšenice, kterou pěstovali již Egypťané, Keltové nebo Germáni. Vzhledem k vysokému obsahu minerálních látek a bílkovin je zdravější než klasická pšenice. V poslední době slaví díky svým výživovým hodnotám (a příjemně oříškové chuti) návrat do kuchyní nejen milovníků zdravé výživy. Příjemným překvapením pro mě bylo vyzkoušení mořské soli a koření obsahujícího BIO levanduli. Myslím, že k rybě se hodí perfektně. Kvalitní levandule má navíc blahodárné účinky na zdraví, imunitu a duševní pohodu. Aktuálně testuji i další produkty, tak věřím,…
-
První švýcarské zastavení: Bern
Taky si poslední dobou prohlížíte fotky z cest, a je úplně jedno, jestli jsou to obrázky z kempu u Mácháče nebo eurovíkendu v Miláně? Díky vzpomínkám se aspoň na chvíli můžeme přesunout do příjemnější doby, kdy nebylo třeba řešit, že cesta za hranice obce už je vlastně nelegální. Protože jsem spíš optimista, věřím, že se už brzy budeme moci normálně setkávat se svými blízkými a vydat se i někam dál než do Vysokého Mýta. Nic proti němu, je to moc hezké město, ale…Tak vzhůru do vzpomínek!🧡 Kamenné medvědí město Bern Když jsme před pár lety plánovali cestu po západní Evropě, kterou budu postupně zpracovávat, do itineráře se nám dostalo i Švýcarsko. Přesněji řečeno: dvě města,…
-
Parádní valašská kyselica podle Emy
I když už poslední dobou chvílemi vypadalo, že se alespoň zlehka hlásí jaro, čtvrteční sněhový poprašek na autě mě zase vrátil do reality. Je přeci jen teprve začátek března, a tak místo lehkých salátů může přijít vhod horká a pěkně sytá polévka. Dnes padla volba na valašskou kyselicu, kterou jsem, jak je mým zvykem, trochu „vytunila“. Nikdy jsem v jídle nebyla vybíravá a jako dítě jsem nesnášela asi jen dvě věci – cokoliv sladkého s mákem a kyselé zelí v jakékoliv podobě. Nechuť k makovým buchtám mi zůstala doteď, ale kysané zelí se postupem času stalo pravidelnou součástí mého jídelníčku. Dokonce si ho i sama nakládám. Valašská kyselica patří spolu s typově podobnou slovenskou kapustnicou k mým nejoblíbenějším polévkám…
-
Pečení kváskového chleba jako terapie
První „domácí“ kváskový chleba jsem ochutnala před (mnoha a mnoha) lety v jednom ze skvělých kurzů vaření, které pořádá Honza Šmikmátor. Ačkoliv není profesí pekař, zpopularizoval výrobu poctivého kváskového chleba jako málokdo a je autorem názvu oceňované kváskové mapy PečemPecen, za níž stojí další gastroguruové – pan Cuketka a Maškrtnica. Honzovým revírem je hlavně Brno, ale před časem se výjimečně jako mistr pekař představil i v Praze. A stálo to za to. Od té doby jsem věděla, že to, co běžně koupíte v supermarketu, fakt není ono. Naštěstí se stále častěji začínaly objevovat menší provozovny a dobré restaurace si dávaly záležet na tom, aby nabízely vlastní chutné pečivo. S mužem se občas doma uděláme…
-
Založte si vlastní kvásek snadno a rychle
Loňský rok udělal ze spousty z nás (více či méně nedobrovolně) zdatnější kuchaře, než bychom si přáli. Najednou jsem přestali chodit do našich oblíbených restaurací a hospůdek, trávili jsme mnohem více času doma a stále více jsme přemýšleli, co vařit členům domácnosti, aby se to neopakovalo stále dokola. Ti zdatnější z nás si troufli i na královskou disciplínu – kváskový chléb. Byly doby, kdy jsem při zaslechnutí slova „kvásek“ spustila obdivné koulení očima na toho, kdo o něm dokázal až téměř mazlivě vyprávět. Loni na podzim jsem měla možnost pracovat pro jednoho z našich předních výrobců biopotravin, a tak jsem ještě víc přičichla nejen k udržitelnějšímu životnímu stylu, ale po delší době i ke kváskové „magii“. Pokud…
-
Tak trochu jiné Karlovy Vary
Přiznám se, že Karlovy Vary dlouhá léta nepatřily k mým oblíbeným místům. Kdybych sem občas nemusela pracovně, nikdo by mě tu neviděl. Jestli jsem se někde cítila jako dokonalý cizinec ve své zemi, tak právě tady. Podzimní několikadenní pobyt v tomto západočeském lázeňském městě mi mé letité předsudky docela poupravil. A už se těším, až se sem zase vrátím. Ráj houbařů Pár kilometrů před Karlovými Vary jsme si ještě udělali procházku po okolních přírodě, která je opravdu kouzelná. Najdete tu třeba přírodní památky Viklan nebo Hořečková louka, zajímavé skalní útvary, pastviny i rybníky. Zrovna probíhala velmi bohatá houbová sezóna, a tak jsem si i já, zcela standardně zdatná houbařka, mohla z lesa odnést…
