Na cestách,  Ochutnáváme,  Po Česku

Vyšší Brod – poklady cisterciácké gotiky, Poštovní muzeum i regionální gastronomie

Začnu negativně. Vím, že se to nemá, ale nemůžu jinak. Dostat se z Prahy a okolí do Vyššího Brodu vyžaduje kvůli klasicky „prázdninově“ rozkopaným příjezdovým cestám a zúženinám velkou dávku trpělivosti pro řidiče i spolucestující. Kolona na „Strakonické“ mě stála cca 1,5 hodiny času, který jsem mohla strávit užitečněji. Každopádně doporučuji vzít si s sebou dostatečnou zásobu tekutin, něco na zub a v případě, že vezete děti, i pár věcí pro jejich zabavení. Hlavně se řidiče neptejte „kdy už tam budem?“ Snad se někdy dočkáme kompletní dálnice do Rakouska a obchvatu Českých Budějovic. No a odteď už budu jen pozitivní – samozřejmě jen v hodnocení.

Hotel Šumava nabízí komfortní ubytování i regionální gastronomii

Už při vjezdu do města jsme byli překvapeni masou vodáků na Vltavě. Davy lidí mě už nějak přestaly lákat, tak jsem byla moc ráda, že jsme byli ubytování výše nad řekou v hotelu Šumava, historicky nejstarším takovém podniku ve Vyšším Brodě. Moc milý personál, hezké čisté pokoje, wifina, komfortní parking v hotelové zahradě, soukromá terasa pro hotelové hosty, spousta informačních materiálů s tipy na výlety po okolí – nic víc asi normální člověk nepotřebuje, nemám pravdu? Musím taky ocenit, že byl pokoj připraven dřív, než byl standardní ubytovací čas.

Co se týká jídla, je hostům hotelu i hladovým poutníkům k dispozici vnitřní restaurace a venkovní terasa, kde si můžete pochutnat na klasické české kuchyni „šmrncnuté“ regionálními šumavskými recepty. Žádný sáhodlouhý telefonní seznam pro standardní asijské velkoměsto, což je vždycky dobré znamení. Já si dala kulajdu, tu sice dělám trochu jinak, (koukněte tady), ale to je věc individuální chuti, a šumavský řízek se selským bramborovým salátem. Porce jsou více než dostatečné, na mě skoro obrovské, tudíž doporučuji mít vedle sebe „dojídače“, nebo požádat o poloviční porci, kterou vám tu ochotně připraví. Pochválit musím i snídani – ani v této „omezené“ době nechybělo nic, na co byl člověk zvyklý.

Hotel Šumava vám tak můžu s klidným svědomím opravdu vřele doporučit nejen pro prázdninové putování. 👍 Škoda, že jsem tu strávila jen jednu noc!

 

Klášter Vyšší Brod vás přenese do středověku

Jaká by to byla zastávka ve Vyšším Brodě bez návštěvy vyhlášeného cisterciáckého kláštera. Alespoň elementárně vzdělanému jedinci naskočí termíny jako cisterciáci, gotika, Petr I. z Rožmberka nebo Mistr Vyšebrodského oltáře. To a mnohem více na vás opravdu čeká při prohlídce opatství…

Trochu jsem se bála, že masy vodáků z Vltavy se budou přesouvat i sem, ale černý scénář se naštěstí (pro mě) nepotvrdil. A tak jsem si mohla prohlídku vychutnat v rozumném počtu návštěvníků. Mladinká slečna průvodkyně se snažila a bylo vidět, že ji práce baví. Myslím, že má velkou šanci se časem vypracovat mezi špičku. Vystupovat před lidmi není žádná legrace, a tak bývám v tomhle ohledu tolerantní. Pamatuju si totiž na svoje lektorské začátky v Národní galerii (to už je opravdu hooodně dávno), kde jsem provázela ve sbírce gotiky a manýrismu a baroka. Moje vůbec první veřejná přednáška byla zcela určitě fiaskem.🤦‍♀️ Vzpomínám si, jak jsem skoro nemohla dýchat a asi jsem ani nevěděla o světě kolem. Tak se tímto opožděně omlouvám této „pokusné“ skupině, která měla větší než velkou dávku pochopení. I to mě naučilo být tolerantnější k výkonům druhých – tedy pokud nejde o život či zdraví.

Na výběr zde máte z několika okruhů. Navštívit lze chrám Nanebevzetí Panny Marie, klášterní knihovnu (mmch 3. největší klášterní knihovnu u nás), galerii gotického umění apod. Zhlédnout lze i jednu z nejvýznamnějších památek našeho státu – tzv. Závišův kříž s ostatkem pocházejícím ze sv. Kříže. Ten bývá stavěn na roveň s korunovačními klenoty. Škoda jen, že na prohlídkách se nesmí fotit, s čímž se na cestách po celé Evropě prakticky nesetkávám, ale samozřejmě to respektuju.

Po prohlídce jsem zamířila od klášterního obchůdku a kavárny. Ta nabízí výtečné víno i dezerty, ale neškodilo by, pokud bych si mohla vybrat i z několika jednoduchých slaných pokrmů. To bych ale možná chtěla moc, ale je pravda, že milý personál drobné mušky zcela odstranil.:)

Příjemný dojem ze zastávky ve Vyšším Brodě pak umocnilo posezení v zahradách pod klášterem.

Poštovní muzeum pro malé i velké milovníky historie komunikace

Poštovní muzeum jsem měla donedávna spojené jen se známou historickou budovou u Štefánikova mostu v Praze. Byla jsem tam už poměrně dávno, ale doteď se mi vybavuje nádherná výzdoba od Josefa Navrátila. Když jsem zjistila, že pobočka ve Vyšším Brodě je veřejnosti přístupná už od roku 1976, trochu jsem se zastyděla. Člověk se zkrátka pořád má co učit, od toho taky naše putování jsou.

Expozice se nachází přímo v areálu kláštera, jen pár kroků od chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Musím se přiznat, že „poštovní“ témata mě nikdy příliš nezajímala, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem se k prohlídce odhodlala. Bylo totiž opravdu na co koukat a co studovat. Nečekejte sice bůhvíjakou interaktivitu, ale zaručuju vám, že se tu nebudete nudit ani se svými ratolestmi vyrůstajícími odmalička na smartphonech či tabletech.

Expozice přibližuje dějiny pošty v našich zemích od roku 1526 po současnost. Najdete tu nejrůznější dopravní a telekomunikační prostředky, včetně telegrafního přístroje Morse, poštovní schránky a štíty, uniformy a součásti poštovní výstroje, váhy, pečetidla, razítka nebo známky i díla výtvarného umění. Osobně mě zaujala (a přiznám se i dojala) taky část expozice věnovaná zapojení poštovních zaměstnanců do odboje za 2. světové války. Jsem ráda, že nic podobného nemusíme dnes řešit.

Je dobré si taky připomenout, že doručení dopisu třeba do vedlejšího města nebylo zdaleka tak jednoduché, jako jedním klikem dnes odeslat e-mail kolegovi nebo kamarádovi na druhém konci světa. Tady jsem si znovu uvědomila, jak i taková (občasná) konzerva jako já miluje vědu a pokrok!

A to bylo vše, co jsem za půlden ve Vyšším Brodě stihla. Pokud jste na místě delší dobu, určitě zvládnete i stezku vyšebrodských opatů nebo křížovou cestu k poutnímu místu Maria Rast am Stein. Na to se chystám příště.

 

Hezké léto!

 

Ema