-
Poutní místo Ročov – krajinou českého Toskánska k zapomenutému baroknímu skvostu
Augustiniánský klášter s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Ročově (nedaleko Loun) patří k mým největším turistickým objevům (nejen) letošního roku. Ten sice nebyl pro nás nadšené cestovatele moc příznivý, ale zase nám poskytl příležitost prozkoumat i méně známé kouty naší země. A to včetně těch, které máme doslova za chalupou. Přesně tak tomu bylo i v případě majestátního ročovského kláštera a chrámu. Místo jsme si s mužem tak oblíbili, že jsme se tu do letošního podzimu zastavili celkem čtyřikrát – a to u nás není příliš obvyklé. Málokdy se vracíme tak často na jedno místo, chceme poznávat stále něco nového. Ročov a jeho okolí si nás ale dokonale podmanily. Křížem krážem Ročovskem…
-
Na Plzeň, Vávro! Od romantického loveckého zámečku po skvostné Loosovy interiéry
Zářijové počasí se letos opravdu vydařilo a aspoň na chvíli dalo zapomenout na to, že se blíží doba, která pro spoustu z nás nebude moc příjemná. S mužem jsme se tedy rozhodli vyrazit do Plzně a jejího širšího okolí. Odtajněné Brdy – výlet ke Třem trubkám Můj muž je chodec tělem i duší, navíc také dokonalý plánovač turistických tras. Abychom se náhodou v sobotu dopoledne cestou do Plzně neflákali, zastavili jsme se nejdříve ve Strašicích a pokračovali k rozcestí Tři trubky. Cestou jsme míjeli houbaře s plnými košíky, ale něco mi na tom přišlo divné – chodili jen z jedné strany. Na té druhé byly totiž poměrně hustě rozmístěny tabule s informací, abychom tam nevstupovali, protože ještě nebyla provedena pyrotechnická…
Mohlo by vás zajímat
První švýcarské zastavení: Bern
Výlet nedaleko Prahy
Snídaňový zázrak jménem Mug Cake
-
Noc v hotelu International Praha – připomeňte si stylově sorelu i Šakalí léta!
Jako rodilý Pražák (pár let žijící nedaleko naší metropole) mám naše hlavní město prošlápnuté docela slušně. Centrum Prahy jsem poslední roky vyhledávala vlastně jen kvůli práci nebo k setkáním s přáteli. Nabídka ze Slevomatu Přespat v pražském hotelu mě nikdy moc nelákalo, ani to vlastně nebylo třeba. Doba koronavirová ale ledacos změnila, a tak jsem zareagovala na nabídku Slevomatu, která přistála na mém FCB profilu. Jednou z možností, kde strávit noc, byl dejvický hotel International. Rozhodla jsem se jednat rychle, protože se zrovna řešily nové „rouškové aktivity“, a zarezervovala jsem jednu noc v „lepším“ pokoji už na tento týden. Hotel International mě totiž vždycky lákal pro svou specifickou architekturu ve stylu tzv. sorely. Koronavirus přinesl zajímavé…
-
Po stopách dolování zlata v Novém Kníně a okolí I.
Na putování kolem bývalých zlatých dolů v městečku Nový Knín ve středních Čechách vzpomínám moc ráda. Dobrodružné procházky s dědou po okolní přírodě byly to nejlepší z celých prázdnin, i když jsem to bohužel zažila jen několikrát. Strašně dlouho jsem v těch místech nebyla, naštěstí muž nebyl proti a naplánoval první zlatohorní okruh do Libčic. Já připravila pro jistotu obložené chleby (prozíravé) a vodu. Pokud se chystáte do těchto oblastí, udělejte to stejně, po cestě žádná slušná občerstvovna není, nebo jsme na ni nenatrefili. Vyrazili jsme z náměstí v Novém Kníně, kde kromě jiného najdete kostel sv. Mikuláše nebo Muzeum zlata Nový Knín v historické budově mincovny z 15. století. Mince se zde ale nerazily, vytěžené zlato…
-
Prázdninové výlety: Z keltského oppida do Zastávky Nižbor
S mužem jsme oba hodně „chodiví“, a tak se snažíme každý víkend vyrazit na nějakou túru – ideálně „naším směrem“ a tam, kde jsme ještě nebyli. Letošek byl pro tuto zálibu zatím ideální – místo našich tradičních brdských putování jsme se vrhli do poznávání míst v relativně blízkém okolí. Kolem Nižboru jsme projeli díky našim toulkám už několikrát, ale vždycky nás odradily masy kolařů, které se po cestě vyskytovaly. Tentokrát jsme se ale rozhodli, že se tam přeci jen vypravíme, protože servery s počasím ukazovaly každý něco jiného. V turistické řeči to znamená, že se půlka rádobyturistů a půlka rádobycyklistů začne bát, aby jim nenamokla trvalá😁, takže my, skuteční turisté, budeme mít celou trasu prakticky…
-
Milešovka podruhé. Hromová hora ukázala svou vlídnou tvář
Když jsem se o víkendu dozvěděla, že mě místo plánované pohodové procházky v blízkém okolí čeká výšlap na Milešovku, chvilku se o mě pokoušely mrákoty. Dobře jsem si totiž pamatovala svůj první výstup – sice jsem se tam vydrápala, ale doslova s vypětím všech sil. Dost jsem se divila, že muž chce znovu absolvovat cestu plnou otázek typu „Je to ještě daleko? Kdy už tam budem? Co jsem ti udělala? Proč mě chceš zabít?“, reakcí jako „Mě už bolej nohy! Nemůžu dýchat! Budu zas mít puchejře!“ a několika nereprodukovatelných výrazů. 😂🥾 Nakonec jsem se ale rozhodla, že teď „ukážu“ sobě i okolí a dám to znovu a lépe.😊 Vliv na to měla i předpověď počasí,…
-
Litomyšl – město, ve kterém byste chtěli žít
Nedaleko východočeské Litomyšle jsme měli naplánováno setkání s našimi přáteli, a protože jsem v této oblasti nebyla hodně dlouho, prodloužili jsme si víkend, abychom lépe poznali město i jeho okolí. Bleskové povodně na vlastní kůži Samotný příjezd do Litomyšle nedopadl úplně nejlíp.🤦♀️ Na cestě nás totiž zasáhly bleskové povodně, které se tudy zrovna prohnaly. Pro nás oba to byla první podobná zkušenost v životě, ale myslím, že muž zareagoval dobře. Když se začaly z polí valit proudy vody, zůstali jsme stát na blikačkách s autem na kopci a čekali – nic jiného se asi nedalo dělat. Pozorovali jsme, jak se někteří odvážlivci vydávali dolů. Auta se tam ale začala hromadit a kanalizace přestala vodu pobírat, takže pod kopcem…
-
Kladenské věžáky – i z kompromisu může vzniknout výjimečné dílo
Rozhodně vám nebudu tvrdit, že Kladno je česká Florencie, na to mi stejně neskočíte😁. Překvapivě tu ale najdete pár míst i architektonických skvostů, kvůli nimž stojí za to se sem vydat. A známé věžové domy z 50. let minulého století k nim určitě patří. Muzeum věžáků Kladno Když nedávno vzniklo Muzeum věžáků Kladno, zajásala jsem a objednala hned lístky na duben. „Koronáč“ nám to sice zhatil, stejně jako spoustu jiných věcí, ale nakonec jsme se dočkali a o víkendu vyrazili na průzkum prvního postaveného domu stylem „od sklepa po střechu“. Počasí nám úplně nepřálo, ale možná i díky tomu jsme se dokázali mnohem lépe přenést do šedivých „padesátkových“ let. V menší skupince s průvodcem, který byl zároveň…
-
Jak jsem si zase hrála na princeznu aneb Velká romantika na tvrzi Třebotov
Letos vyšlo výročí naší svatby na sobotu, což se ukázalo jako ideální příležitost strávit ten den v nějakém romantickém prostředí. Žádný eurovíkend se z pochopitelných důvodů sice nekonal, ale náhrada za něj byla více než dostatečná. Dokonce přímo parádní! Muž se rozhodl mě překvapit, což se mu tedy podařilo. Do poslední chvíle jsem opravdu netušila, kam pojedeme. Neodpovídal na žádné moje dotazy typu „Je to na sever? Na jih? Budou tam mít ručníky?“ Moc dobře ví, že jsem schopná všechno vyčenichat😊 Pro jistotu jsem si kromě obligátních pohorek a khaki kalhot přibalila i nějaké ty šaty a lodičky. To abych měla, když bude příležitost, „supercool fotky na fejs a instáč“. Fotky sice nedopadly, protože na…
-
Lounské putování – zastavení na tvrzi Divice
Oblast Lounska jsme si dost oblíbili🥾🚶♀️ Naposledy jsme se rozhodli pro kratší výlet z Brodce do obce Divice, kde stojí znovu objevená stejnojmenná tvrz. Vzhledem k tomu, že jsme v Brodci nenašli příhodné místo na parkování bez toho, aniž bychom nevjeli někomu na pozemek nebo někde nepřekáželi, udělali jsme to tedy naopak.👍 Pod tvrzí jsme zaparkovali úplně v pohodě a vyrazili na prohlídku. Nějak jsme se ale zapomněli podívat, od kdy je otevřeno, takže jsme suverénně zapluli na nádvoří. Tam nám velmi mile sdělili, že máme ještě tak hodinku čas, a tak jsme ji využili k procházce po okolí. Do Brodce a zpět jsme se vydali po žluté turistické značce. Trasa je dlouhá necelých 7 km a největší…
