-
Za českým Stonehenge – Kounovské kamenné řady pro milovníky záhad
Moc ráda objevuju místa, která v sobě skrývají i nějaké tajemství. Patří k nim bezesporu kounovské kamenné řady, nacházející se nedaleko Rakovníku. Na výlet jsem si dělala zálusk už před dvěma lety, ale nakonec z toho sešlo, protože mě přepadla nějaká viróza. Minulé léto jsem se konečně dočkala a s mužem jsme vyrazili směr Rakovnicko. Z Domoušic na zříceninu hradu Pravda Jako výchozí bod jsme zvolili Domoušice. Prošli jsme obcí, minuli hodně vzrostlé bolševníky, což už se dneska moc nevidí, a krásnou přírodou jsme se po žluté vyšplhali k první zastávce – zřícenině hradu Pravda. Jeho založení se klade do 15., podle nových archeologických výzkumů je možné mluvit i o 14. století. Na nádvoří najdete zbytky paláců a hospodářských…
-
Na Okoř je cesta…
Já vím, není to nejoriginálnější název. Jak jinak ale pojmenovat jedno z našich víkendových putování s jasným cílem? 😊 Výlet jsme zahájili v Buštěhradu u krásného, bohužel dost zdevastovaného zámku, který po známé korupční aféře stále čeká na své vzkříšení. Zahrada vypadá trochu líp než budova, ale už taky jistě zažila lepší časy. Minizoo v Zájezdu Vydáváme se směrem do obce Zájezd, kde je menší zoopark. Potěší určitě děti i dospělé, já sama jsem byla úplně nadšená z voliéry s veverkou obecnou, kam mají návštěvníci volný přístup. Ovšem vyfotit tohle hemžení chce trpělivost – podaří se vám to jedině, pokud zrzky zrovna hodují. Minizoo má dvě části minizoo uvidíte třeba rysa, velbloudy, koně, lamy,…
-
Paříž za jeden den? Přesvědčíme vás, že to jde!
Když jsme před dvěma lety projížděli státy západní Evropy, jednou ze zastávek byla Remeš. Původně jsme tu měli zůstat dvě noci, takže na prohlídku města bylo dost času. A to byl asi ten kámen úrazu – času bylo na toto město možná až příliš. A tak jsme se hned první večer rozhodli, že si uděláme výlet do Paříže, která odsud byla necelých 150 km. Kdyby by mi před pár lety někdo řekl, že se dá návštěva Paříže zvládnout během jednoho dne, asi bych si zaťukala na čelo. Vždyť jen Monu Lisu člověk obdivuje skoro hodinu, ne? 👌 My jsme si, že to dáme – a dali, samozřejmě v nějaké osekanější podobě😊 Autem se nám…
-
Malé podzimní ohlédnutí za Železnými horami – část 2
Naše druhé putování po krajině Železných hor jsme začali v Seči. Na sečskou přehradu kdysi jezdili mí kamarádi z dětství a mě vždycky zajímalo, co na tom místě vidí…Počasí nám opět přálo (vím, že těch modrých fotek je tu nějak hodně😊) a moje představa, že procházka kolem přehrady „musí být přece po rovině, to dá rozum“, nevypadala zatím nijak naivně. První pamětihodností na naší cestě byly pozůstatky židovského hřbitova, a i když místo stojí u ohradní zdi a silnice, v sezóně bezpochyby velmi rušné, přesto jeho zvláštní nálada dokáže vyvolat atmosféru dob dávno minulých. A už je tu první kopeček, vede do Klokočova. Hm, dobrá, to ještě dám, bude hůř… Na místním původně…
-
Malé podzimní ohlédnutí za Železnými horami – část 1
Jeden z příjemných podzimních víkendů jsme s mužem strávili v Chateau Hostačov. Protože jsme v tomto koutu naší země byli vůbec poprvé, rozhodli jsme místní kulturní a přírodní pamětihodnosti aspoň trochu prozkoumat. První túru jsme začali v nedaleké Třemošnici, kde mě nadchla už Berlova vápenka, dokládající dlouhou tradici místního vápenictví. Chtěla jsem se podívat přímo do míst historické stavby, ale paní v přilehlém muzeu byla neoblomná, prý aby se mi nic nestalo😊 Podle plánu měla následovat Lovětínská rokle, do níž jsme nejdřív nemohli najít vstup (teda já jo, ale „GPSka se přece nemýlí“), ale nakonec jsme po dvojitém překročení potoka (nemělo být ani jedno) zapluli do nádherného a divokého prostředí národní přírodní památky s bezzásahovou…
-
Vyhlídka Propadený zámek potěší milovníky přírody i pověstí
Protože jsme si Branov a jeho okolí s mužem dost oblíbili, vyrazili jsme dobýt další metu. Z minulé návštěvy nám chyběla opěvovaná vyhlídka Propadený zámek (někde se uvádí i Propadlý, případně Zpropadený zámek). Pro mě jako pro milovnici místních pověstí to byla jasná volba😊 Abychom splnili aspoň nějakou kilometráž, vyrazili jsme z Branova do Luhu (najdete tam mj. přívoz a pamětní síň Oty Pavla) a vydali se vzhůru do kopců. Tak kde je ten zámek? Když jsme se vydrápali nad vesničku (tedy já se vydrápala, moje kondička po zimě docela upadla😊), začala jsem muže otravovat s přesnou lokalizací „zámku“. To se nám díky GPS nakonec podařilo, ale nebudeme si nic nalhávat, moc toho tam neuvidíte. Zapomeňte na…
Mohlo by vás zajímat
Hortobágy: Jeden den v maďarské pustě
Luxusní jahodový dezert s mascarpone
Na Okoř je cesta…
-
Výlet do světa Oty Pavla a Zlatých úhořů
Výlet do světa Oty Pavla a Zlatých úhořů V Luhu pod Branovem nedaleko Křivoklátu jsem byla naposledy před mnoha a mnoha😊lety s rodiči a dědou, takže mi po té době utkvěly v paměti jen hezké vzpomínky. Pamatuju si, že zrovna ten den bylo ošklivo, ale o to víc, možná i díky všudypřítomné mlze, vynikla atmosféra místa. Na výlet jsem se těšila asi stejně jako tenkrát, jen s dědou už se tam bohužel nikdy nepodívám… Pořád do kopce… Zaparkovali jsme v Roztokách a vydali se směrem k Přírodní rezervaci U Eremita (ukázka suťového lesa s habrovými doubravami a javořinami). Protože vede po cestě plné strmých srázů nad řekou Berounkou, museli jsem tuto variantu kvůli strachu z výšek jednoho z nejmenovaných členů výpravy (a…
-
Vzpomínky z cest – Perla Žitavských hor Oybin připomene Karla IV. i C. D. Friedricha
Pokud vám jméno Oybin nic neříká, tak byste si měli tohle bílé místo na své osobní geograficko-historické mapě rychle doplnit. Mně se o něm před pár lety zmiňovala kamarádka, protože obě milujeme romantická díla C. D. Friedricha a Oybin je jeho oblíbeným motivem. Až do minulého léta ale pro mě zůstávalo tohle místo bez povšimnutí, což byla zjevná chyba! Na Oybin jedině úzkokolejkou Můj muž, velký „vlakový“ fanoušek, zjistil, že ze Žitavy, kam Češi velmi často míří na nákupy (oblast česko-polsko-německého trojzemí), vede do lázní Oybin úzkokolejka a jezdí na ní také historické parní lokomotivy – takže bylo rozhodnuto😊 V sobotu jsme si tedy přivstali a za necelé dvě hodinky byli v Žitavě. V 9:07…
-
Vzpomínky z cest – Budapešť vol. 2
V druhém budapešťském příspěvku se se mnou můžete podívat do metra, udělat si procházku na vrch Gellért, obdivovat krásu uměleckých děl a také si dát něco dobrého na zub😊 Nejhezčí metro, jaké znám Abych byla přesná, nenadchlo mě celé metro, ale jen jeho nejstarší část – linka M1 (žlutá). A vlastně to ani není klasické metro😊 Budapešťská podzemní dráha je druhá nejstarší na světě hned po londýnském metru. Zajímavostí je, že linka M1 z roku 1896 byla vybudována hloubením (vznikla jako výkop v ulicích), stanice jsou obložené bílo-hnědými kachličkami a celou krásu dovršují litinové sloupy podpírající vozovku. Elegantní litinu pak najdete i na vstupech do jednotlivých stanic. Krásný výhled z Gellértovy hory připomene Prahu Pohled z Gellértovy hory…
-
Vzpomínky z cest – Budapešť vol. 1
Cestovní vzpomínky: Budapešť vol. 1 Byly doby, kdy cesta do Maďarska byla u nás jednou z mála povolených cizozemských návštěv. Nikdy by mě nenapadlo, že nastane chvíle, kdybychom byli rádi i za dovolenou u Balatonu. Ale pravdou je, tohle je v dnešních časech ještě to nejmenší. Každý rok na přelomu března a dubna (v době mých narozenin😊), vyrážíme s mužem na kratší výlet většinou do některého z evropských měst. Loni touto dobou padl los na Budapešť, kde jsme nebyli docela dlouho. A to jsme ještě netušili, že se tam na podzim podíváme znovu, tentokrát pracovně. Budapešť poskytuje asi vše, co od evropského města očekávám – památky, výbornou kuchyni a služby jsou vcelku taky OK. Maďarština je skutečný…
