-
Provence v brdských lesích: načerpejte pozitivní energii v Levandulovém údolí v Chodouni
Pokud jste stejně jako já žili v domnění, že na nekonečné lány levandulí narazíte jen při putování jihovýchodní Francií, mám pro vás dobrou zprávu. Ve středočeské Chodouni nedaleko Berouna můžete navštívit Levandulové údolí. Jedná se o unikátní tříhektarové pole s 45 000 rostlinkami BIO levandule, výsadba dalších 10 000 se plánuje. Za tímto barevným a voňavým zázrakem, prospěšným tělu i duši, stojí Helena Neumannová a Milena Krčálová, původně spolužačky ze základní školy a dlouholeté kamarádky. Pro svůj levandulový sen si vybraly opravdu příhodné místo. Mírně vápencové půdy se tu střídají s jílovitými, což je vhodné nejen pro pěstování levandule, ale také dalších bylinek. Návštěva kraje potěší milovníky přírody i historie, turisty i cyklisty. Levandulové…
-
Lucern – nejen po stopách Viléma Tella
Jednou z dalších zastávek na předkovidové cestě západní Evropou bylo i Švýcarsko a města Bern a Lucern. Na rozdíl od prvně zmíněného města (více o něm zde) jsme se Lucernem mohli kochat delší dobu, protože jsem si tu zařídili i nocleh. Náladu nám s mužem lehce zkazila skutečnost, že jsme si nevšimli, že objednáváme pokoj se společným sociálním zařízením. To už nepraktikujeme docela dlouho, i kdyby to bylo ve slevě.😀. Pravdou ale je, že vše bylo až sterilně čisté, takže se to dalo zvládnout. Švýcarsko je dražší i na západ Evropy. Za cenu čtyřhvězdičkového hotelu třeba v Německu tady dostanete takový vylepšený hostel. Ale fakt je, že se dalo z podlahy jíst. Bydleli…
-
Parádní valašská kyselica podle Emy
I když už poslední dobou chvílemi vypadalo, že se alespoň zlehka hlásí jaro, čtvrteční sněhový poprašek na autě mě zase vrátil do reality. Je přeci jen teprve začátek března, a tak místo lehkých salátů může přijít vhod horká a pěkně sytá polévka. Dnes padla volba na valašskou kyselicu, kterou jsem, jak je mým zvykem, trochu „vytunila“. Nikdy jsem v jídle nebyla vybíravá a jako dítě jsem nesnášela asi jen dvě věci – cokoliv sladkého s mákem a kyselé zelí v jakékoliv podobě. Nechuť k makovým buchtám mi zůstala doteď, ale kysané zelí se postupem času stalo pravidelnou součástí mého jídelníčku. Dokonce si ho i sama nakládám. Valašská kyselica patří spolu s typově podobnou slovenskou kapustnicou k mým nejoblíbenějším polévkám…
-
Další krušnohorské zastavení – dva tipy na výlety v okolí Svahové
Prosinec sice ještě neskončil, ale já už se nemůžu dočkat, až zase na jaře obuju své letité trekové boty a vyrazím do přírody. Klidně bych se vrátila do Svahové v Krušných horách, kde se nám na podzim moc líbilo. Byl to vlastně poslední letošní nocleh, který jsme s mužem absolvovali mimo domov, a jak to tak vypadá, do konce roku to tak zůstane. 🤦♂️ A tak si ukrátím čekání příjemnými vzpomínkami na krušnohorské putování. Jak jste se mohli dočíst zde, Svahová a její okolí skýtá hodně možností k pěším túrám i cyklistickým výletům. Podívejte se na dva tipy na výlety, které můžete absolvovat najednou, nebo si je různě rozložit. Ze Svahové do Mezihoří a zpět Od…
-
Krušné hory jako oáza klidu a nedotčené přírody. Vydejte se s námi do Svahové
Krušné hory jsem si oblíbila už v době, kdy jsem je objevovala spolu s rodiči. Myslím, že pro jejich trochu zadumaný půvab se mi podařilo získat i mého muže. Poměrně dobře máme zcestovalou část kolem Božího Daru a Klínovce na naší straně a Fichtelbergu na straně německé. To jsou ale místa, kde na podzim hrozil větší šrumec, tak jsem vyrazili prozkoumat zase další část našich oblíbených hor. Úplnou náhodou jsme našli nabídku Hájovny Svahová, která, jak už název napovídá, leží v obci Svahová. Jde o první stavení po levé straně, pokud jedete směrem od Jirkova. Zvláštní genius loci je tu patrný na první pohled. Vyrážíme po červené Protože jsme přijeli poměrně brzy, nechali jsme…
-
Poutní místo Ročov – krajinou českého Toskánska k zapomenutému baroknímu skvostu
Augustiniánský klášter s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Ročově (nedaleko Loun) patří k mým největším turistickým objevům (nejen) letošního roku. Ten sice nebyl pro nás nadšené cestovatele moc příznivý, ale zase nám poskytl příležitost prozkoumat i méně známé kouty naší země. A to včetně těch, které máme doslova za chalupou. Přesně tak tomu bylo i v případě majestátního ročovského kláštera a chrámu. Místo jsme si s mužem tak oblíbili, že jsme se tu do letošního podzimu zastavili celkem čtyřikrát – a to u nás není příliš obvyklé. Málokdy se vracíme tak často na jedno místo, chceme poznávat stále něco nového. Ročov a jeho okolí si nás ale dokonale podmanily. Křížem krážem Ročovskem…
-
Na Plzeň, Vávro! Od romantického loveckého zámečku po skvostné Loosovy interiéry
Zářijové počasí se letos opravdu vydařilo a aspoň na chvíli dalo zapomenout na to, že se blíží doba, která pro spoustu z nás nebude moc příjemná. S mužem jsme se tedy rozhodli vyrazit do Plzně a jejího širšího okolí. Odtajněné Brdy – výlet ke Třem trubkám Můj muž je chodec tělem i duší, navíc také dokonalý plánovač turistických tras. Abychom se náhodou v sobotu dopoledne cestou do Plzně neflákali, zastavili jsme se nejdříve ve Strašicích a pokračovali k rozcestí Tři trubky. Cestou jsme míjeli houbaře s plnými košíky, ale něco mi na tom přišlo divné – chodili jen z jedné strany. Na té druhé byly totiž poměrně hustě rozmístěny tabule s informací, abychom tam nevstupovali, protože ještě nebyla provedena pyrotechnická…
-
Milešovka podruhé. Hromová hora ukázala svou vlídnou tvář
Když jsem se o víkendu dozvěděla, že mě místo plánované pohodové procházky v blízkém okolí čeká výšlap na Milešovku, chvilku se o mě pokoušely mrákoty. Dobře jsem si totiž pamatovala svůj první výstup – sice jsem se tam vydrápala, ale doslova s vypětím všech sil. Dost jsem se divila, že muž chce znovu absolvovat cestu plnou otázek typu „Je to ještě daleko? Kdy už tam budem? Co jsem ti udělala? Proč mě chceš zabít?“, reakcí jako „Mě už bolej nohy! Nemůžu dýchat! Budu zas mít puchejře!“ a několika nereprodukovatelných výrazů. 😂🥾 Nakonec jsem se ale rozhodla, že teď „ukážu“ sobě i okolí a dám to znovu a lépe.😊 Vliv na to měla i předpověď počasí,…
-
Jak jsem si zase hrála na princeznu aneb Velká romantika na tvrzi Třebotov
Letos vyšlo výročí naší svatby na sobotu, což se ukázalo jako ideální příležitost strávit ten den v nějakém romantickém prostředí. Žádný eurovíkend se z pochopitelných důvodů sice nekonal, ale náhrada za něj byla více než dostatečná. Dokonce přímo parádní! Muž se rozhodl mě překvapit, což se mu tedy podařilo. Do poslední chvíle jsem opravdu netušila, kam pojedeme. Neodpovídal na žádné moje dotazy typu „Je to na sever? Na jih? Budou tam mít ručníky?“ Moc dobře ví, že jsem schopná všechno vyčenichat😊 Pro jistotu jsem si kromě obligátních pohorek a khaki kalhot přibalila i nějaké ty šaty a lodičky. To abych měla, když bude příležitost, „supercool fotky na fejs a instáč“. Fotky sice nedopadly, protože na…
