-
Vzpomínky z cest – Budapešť vol. 1
Cestovní vzpomínky: Budapešť vol. 1 Byly doby, kdy cesta do Maďarska byla u nás jednou z mála povolených cizozemských návštěv. Nikdy by mě nenapadlo, že nastane chvíle, kdybychom byli rádi i za dovolenou u Balatonu. Ale pravdou je, tohle je v dnešních časech ještě to nejmenší. Každý rok na přelomu března a dubna (v době mých narozenin😊), vyrážíme s mužem na kratší výlet většinou do některého z evropských měst. Loni touto dobou padl los na Budapešť, kde jsme nebyli docela dlouho. A to jsme ještě netušili, že se tam na podzim podíváme znovu, tentokrát pracovně. Budapešť poskytuje asi vše, co od evropského města očekávám – památky, výbornou kuchyni a služby jsou vcelku taky OK. Maďarština je skutečný…
-
Vývar je grunt a je třeba si ho odpracovat
Jakmile začne sezóna chřipek, viróz a nachlazení, kromě vitamínů, zázvoru nebo bezového čaje vsázím na poctivý vývar. A protože letos na naši imunitu zaútočil hodně zákeřný nepřítel, zařazuji tuto klasickou polévku do jídelníčku poměrně často. Tentokrát padla volba na kuřecí variantu, přeci jen je rychleji hotová. Nejdřív si očistím a omyju zeleninu – např. mrkev, petržel, celer, cibuli, česnek, bylinky (kudrnka, hladkolistá petržel, libeček…) a bílou papriku, ale přidat lze prakticky cokoliv od kedlubny přes růžičky květáku nebo pórek až po kapustu. Pokud se vám nechce zdržovat s čerstvou zeleninou, obávat se nemusíte ani kvalitní mražené. 🥦🧄🧅🥕 V hrnci dám vařit omyté kuřecí skelety, a jakmile se objeví pěna, začnu ji sbírat. Tahle fáze je…
-
Krajinou Káji Maříka k baroknímu poutnímu areálu Skalka
Jestli si nějaké místo ve středních Čechách podmanilo moje srdce, je to Mníšek pod Brdy a nedaleký poutní areál Skalka. Zhruba po 30 km z Prahy se dostanete do půvabného městečka, kde si na své přijdou turisté, milovníci historie a barokních památek i poctivé domácí kuchyně. Svůj výlet začínáme na zámku, který zaujme především obnovenými prvorepublikovými interiéry. Velmi často zde také pořádají oblíbené prohlídky a další akce pro rodiny s dětmi, a proto tu i vzhledem k blízkosti hlavního města bývá docela plno😊 Poté si vydáme kolem zájezdního hostince U Káji Maříka (tady se určitě zastavte na zahrádce, dejte si něco na zub a zapijte to výtečným Klostermannem) směrem na Stříbrnou Lhotu. U postavy Káji Maříka…
-
Půvabný Bad Tölz – po stopách Big Bena
Cestovat na nějakou dobu bohužel můžeme jen ve vzpomínkách, a tak nastal čas pomalu začít třídit své popsané cestovatelské deníky. Konec minulého roku jsme strávili v Mnichově. Vzhledem k tomu, že v době oslav silvestra a příchodu nového roku byly zavřeny galerie a muzea, rozhodli jsme se pro výlet do nějakého blízkého města. Volba padla na Bad Tölz, který mému muži kdysi utkvěl při sledování německé kriminálky Big Ben. Já tedy možná někdy viděla půlku jednoho dílu, takže jsem byla poměrně skeptická. O to příjemnější bylo moje překvapení, když jsme se zhruba po hodině cesty pohodlným a čistým vlakem ocitli v tomhle lázeňském městečku. Možná to bylo i tím, že nám skvěle vyšlo počasí, ale já byla…
-
Když vaří muž: kančí kotlety se šťouchanými bramborami a špenátem
Když jsem nedávno dělala revizi mrazáku, našla jsem tam opravdový poklad – kotlety z divočáka, které jsme dostali od mého strejdy😊. Přemýšlela jsem, jak je udělám, ale můj muž se nabídl, že tohle „chlapské“ jídlo připraví on. Pravdou je, že vaří opravdu dobře a naštěstí ho to i baví. V dnešní době je obzvlášť fajn, pokud se lidi v domácnosti dokážou vystřídat u běžných prací a pomáhají si ještě víc než obvykle 👍🍀 Ale zpátky k obědu. Nevím, jak to chodí u vás, ale já většinou experimentuju. Všechny suroviny si oloupu, nakrájím a připravím dopředu, což znamená spousty mističek, prkýnek, talířků a tak. Můj muž většinou vaří stylem „naházím to všechno do jednoho hrnce“. Tdy mu…
-
Bábovková výzva – jak jsme zvládly klasický recept?
Blog Svět podle DAM jsme původně zamýšlely jako místo, kde by čtenářky a čtenáři mohli čerpat inspiraci ze všech možných oblastí, ať už to bylo cestování, kultura nebo vaření. Události posledních dnů nás ale stejně jako vás připoutaly v domovech, a tak se zde budou více objevovat recepty. Přečíst knihu nebo dokoukat seriál zkrátka trvá déle než upéct kuře😊 Tentokrát jsem se rozhodly pro „bábovkovou výzvu“ – samozřejmě každá u sebe doma, jak velí současná pravidla. Vy se můžete přesvědčit, jestli jsme se s ní popasovaly se ctí. Upozorňujeme ale, že některé záběry mohou být zejména pro milovníky tohoto moučníku poměrně dost drastické. Ale my vás varovaly😊 Dala to Ema? Bábovku jsem dělala asi…
-
Umění zprostředkovaně: Oduševnělý půvab krásných madon
Výstava Krásné madony v Anežském klášteře v Praze měla trvat do 12. dubna, to znamená, že tam někde stále je. Jen ji nemůžeme vidět na vlastní oči. Já měla štěstí, že jsem ještě pár věcí nějakou dobu před uzavřením stihla. Samotná budova kláštera si uchovává i přes mnohé a leckdy sporné stavební úpravy alespoň zbytek atmosféry, kdy zde se svými spolusestrami klariskami pobývala sv. Anežka Česká. Stálá expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200 – 1550 patří podle mého názoru k velmi zdařilým. Výstava představující asi dvacítku salcburských madon a piet z období krásného slohu (kolem roku 1400) umožnila návštěvníkům nahlédnout nejen do vizuální a duchovní podstaty tohoto pojmu, ale i pochopit rozdílný…
-
Hrášek 3x jinak – záchrana z mrazáku
Hrášek je moje oblíbená surovina. V mrazáku ho zvládnu mít prakticky nonstop a za víkend z něj zvládnu 3 jednoduché recepty. A o ty se teď s vámi ráda podělím. Ve všech receptech uvádím přibližné množství surovin na 2 porce, ale obvykle nerada něco vážím, takže většinou je to tak nějak od oka. Všechny tři recepty jsou dohromady z jednoho 500g balení hrášku. Recept první: zeleninové placičky Suroviny: 1/2 brokolice / květáku nakrájeného na malé kousky (100 – 150g) cca 150g mraženého hrášku 2 vajíčka 2 plátky sýra nakrájeného na malé kostičky 2 lžíce mouky (může být i strouhanka) 1 stroužek česneku 1/4 lžičky prášku do pečiva sůl, pepř, římský kmín, bylinky…
-
Umění zprostředkovaně: Galerie Rudolfinum představila dva cool Belgičany
Současná doba nám všem, co si tak rádi zajdeme na výstavu, do divadla nebo do kina, moc nepřeje, to je jasné. Ale od toho jsou přece moderní technologie, aby zážitek přinesly zájemcům alespoň virtuální formou. V době, která zatím ani nenaznačovala, co všechno nás čeká, jsem stihla zhlédnout pár (aktuálních) výstav. Patřily mezi ně i zajímavé počiny v Galerii Rudolfinum. Rudolfinum patří k mým oblíbeným výstavním institucím, protože představuje umělce, kteří mají co říct minimálně v evropském kontextu. Nejinak tomu bylo tentokrát. Prohlídku jsem začala hlavním tahákem – The Duck od Michaëla Borremanse. První, co mě napadlo, že velmi často drobné formáty jako by nepatřily do majestátních prostor galerie. Při podrobnějším zkoumání jsem ale byla okouzlená precizní…
-
Tiché roky: Jak snadno propadnout fenoménu „Mornštajnová“
Nedávno jsem se byla na kafi se svými kamarádkami a mimo jiné jsme probíraly knižní tipy. Protože jsem zjistila, že za poslední dobu jsem četla téměř jen mužské autory a moje knihovna je prakticky plná jen spisovatelů-mužů, rozhodla jsem se dát na jejich rady a juknout se i na současnou „ženskou“ prózu. Začala jsem s aktuálně hojně skloňovanou a oceňovanou Alenou Mornštajnovou – a zatím nelituji. Mým prvním tipem jsou Tiché roky. Nebudu vyzrazovat děj. Stejně jako v dalších knihách zde máme několik časových rovin, které se v určitý okamžik spojí v jeden logický celek. Tady se podíváme do rodiny kovaného komunisty, jeho dvou manželek i dvou dcer, které o sobě nemají ani tušení až do…
