-
Gastrotoulky Českem – kam zajít na jídlo a co mě zklamalo?
Na svých putováních po Česku se snažím ochutnat vždy něco z místní kuchyně a taky podpořit místní restaurace a hospody. Přeci jen, podnikatelé v tomto odvětví dostali v době „covidové“ poměrně slušně „naloženo“, stejně jako spousta z nás. A tak jsem zajásala, že už si na výlety nemusím brát s sebou domácí sendvič, který sním někde na návsi na lavičce, ale můžu si civilizovaně sednout na zahrádku a dát si něco dobrého servírovaného na porcelánu. A navíc podpořím místní podnikatele, takže win-win. Poslední dobou jsem se ale až na malé výjimky setkávala s něčím, co se gastronomií příliš nazvat nedá. Aspoň jeden dobrý příklad – Lankas´s v Rakovníku Začnu ale tím pozitivním příkladem. Velmi milé překvapení na mě…
-
Luxusní bramboračka, která se nikdy nepřejí
V březnu jsem si myslela, že o dva měsíce později už budu chodit na výlety v tílku a přemýšlet, jaký lehký salát po návratu připravím. Chladné a větrné počasí, které zatím ne a ne zmizet, mě zase donutilo sáhnout do zásob tradičních receptů. Ke slovu se tak dostala bramboračka s houbami, kterou jsem, jak je mým zvykem, lehce inovovala. Výsledkem byla dobrota, která i v malém množství dokonale zasytí a zahřeje zmrzlé poutníky. Jen se nám zase povážlivě ztenčily zásoby vlastnoručně nasbíraných hřibů, tak už se nemůžu dočkat nové sezóny. Recept je vhodný pro vegetariány a v mírné úpravě i pro vegany. Ingredience: Brambory Houby (mražené, sušené) Mrkev (včetně natě) Petržel (včetně natě) Červená cibule Česnek Sušený libeček…
-
Audience Grand Cru Classé Bordeaux ve Ville Richter
Vypadá to, že se nám všem už snad konečně blýská na lepší časy, a tak se začíná plnit i náš diář. S nadšením jsem tedy přijala pozvání na jednu z nejprestižnějších vinařských akcí u nás, Audience Grand Cru Classé Bordeaux, jejíž 17. ročník se uskutečnil 27. – 28. května v prostorách Svatováclavské vinice a Villy Richter v areálu Pražského hradu. Několik let jsem měla možnost pracovat pro prestižní festival champagne, a tak jsem si roli hosta opravdu užívala. Vzhledem k protiepidemickým opatřením byly vstupy rozděleny na několik „turnusů“, na mě připadl hned ten ranní. Za normálních okolností samozřejmě takto brzy nepiju, ale mimořádná situace si žádná mimořádné činy, a tak jsem se přeci jen obětovala.😁 Více než 40…
-
Dolcemente na Vinohradech – místo, odkud se vám nebude chtít odejít
Jsem moc ráda, že už se mi poslední dobou opět plní diář nejen pracovními online schůzkami. Jedno z příjemných setkání proběhlo ve vinohradské cukrárně (kavárně, bistru – jak je libo) s libozvučným italským názvem Dolcemente (psáno i Dolce Mente). Podnik se nachází jak jinak než v Italské ulici kousek od Divadla na Vinohradech a opravdu ho nemůžete minout. Zdobí ho totiž záplava barevných květů a dalších dekorací, které dodávají této poněkud šedivé pražské ulici nádech optimismu. První květnové úterý bylo docela pošmourno a na tuhle roční dobu jsem se skoro třásla zimou. Díky kamarádce a jejímu pozvání do ráje milovníků dezertů, dortíků, zákusků, pralinek a skvělé kávy se ale svět stal mnohem přívětivější. Neviděly jsme se…
-
Skvělé jarní špagety, kterým podlehne i váš italský kamarád
Fakt jsem nečekala, že tohle dost jednoduché jídlo se doma setká s tak velkým úspěchem. Za léta, kdy chodím do práce, jsem se naučila, že lepší než deset pochval je jedna proplacená faktura. V domácnosti tohle pravidlo bohužel uplatňovat nejde, takže i dokonale „vyčištěný“ talíř je tím pádem v pohodě.😁 Čím víc toho mám navařeno, tím víc si uvědomuju jednu zásadu. Oč je pokrm jednodušší, o to kvalitnější suroviny musíte mít. A přesně tak tomu bylo i v případě špaget s pestem z medvědího česneku. Kdybych byla velká frajerka, připravila bych si špagety domácí. Protože jsem ale měla za sebou nějaký ten kilometr v nohách, sáhla jsem po BIO celozrnných těstovinách. Upřímně nevím, jestli by…
-
Velikonoční beránek, který se vám určitě povede
Můj muž už několik let peče na Velikonoce vynikající mazanec, tak jsem si řekla, že se nenechám zahanbit. Pustila jsem se tedy do dalšího ze symbolů velikonočních svátků – beránka. Dlouho jsem hledala vhodnou formu, až mi padla do oka jedna od německé firmy Zenker. Až na jednu drobnost dokonale splňuje všechno, co potřebuju – menší objem (700 ml), kvalitní nepřilnavý povrch a optimální výsledky. S receptem jsem si nemusela lámat hlavu, ten, který najdete na krabici, je perfektní. Povedl se mi na první dobrou, což nebývá vždycky pravidlem. Osobně nejsem přítelem přesně navážených surovin, ale u těsta se to většinou vyplatí. Stejně jako u tohoto beránka. Pak si stačí jen vyhrát s některými ingrediencemi…
-
Pečení kváskového chleba jako terapie
První „domácí“ kváskový chleba jsem ochutnala před (mnoha a mnoha) lety v jednom ze skvělých kurzů vaření, které pořádá Honza Šmikmátor. Ačkoliv není profesí pekař, zpopularizoval výrobu poctivého kváskového chleba jako málokdo a je autorem názvu oceňované kváskové mapy PečemPecen, za níž stojí další gastroguruové – pan Cuketka a Maškrtnica. Honzovým revírem je hlavně Brno, ale před časem se výjimečně jako mistr pekař představil i v Praze. A stálo to za to. Od té doby jsem věděla, že to, co běžně koupíte v supermarketu, fakt není ono. Naštěstí se stále častěji začínaly objevovat menší provozovny a dobré restaurace si dávaly záležet na tom, aby nabízely vlastní chutné pečivo. S mužem se občas doma uděláme…
-
Založte si vlastní kvásek snadno a rychle
Loňský rok udělal ze spousty z nás (více či méně nedobrovolně) zdatnější kuchaře, než bychom si přáli. Najednou jsem přestali chodit do našich oblíbených restaurací a hospůdek, trávili jsme mnohem více času doma a stále více jsme přemýšleli, co vařit členům domácnosti, aby se to neopakovalo stále dokola. Ti zdatnější z nás si troufli i na královskou disciplínu – kváskový chléb. Byly doby, kdy jsem při zaslechnutí slova „kvásek“ spustila obdivné koulení očima na toho, kdo o něm dokázal až téměř mazlivě vyprávět. Loni na podzim jsem měla možnost pracovat pro jednoho z našich předních výrobců biopotravin, a tak jsem ještě víc přičichla nejen k udržitelnějšímu životnímu stylu, ale po delší době i ke kváskové „magii“. Pokud…
-
(Nejen) vánoční punč
Punč máme obvykle spojený s Vánocemi a vánočními trhy. Dnešní mráz, sněhová nadílka za okny i předpověď počasí na další týden mi ale připomněl, že jsem punč vlastně rok neměla. Tak jsem se rozhodla si ho dnes připravit a podělit se s vámi o recept na ten nejlepší punč. 🙂 Suroviny: 0,7 l bílého vína 0,5 l vody 0,2 l rumu (nejlepší je klasický tuzemek, který dává punči tu správnou vůni) 3 – 4 lžíce medu (případně cukru) šťáva ze dvou pomerančů a jednoho citonu 1 pomeranč a 1 citron nakrájený na kolečka (zbavený kúry) 2 skořice 2 hvězdičky badyánu 5 hřebíčků Postup: Do hrnce dáme vodu s medem a…
-
Exotika na talíři: vyzkoušejte snadné recepty s mangem, avokádem a kokosovým mlékem
Při běžném vaření se snažím využívat především regionální a sezónní suroviny, ale proč si občas nějaký pokrm nezpestřit exotičtější surovinou. Tentokrát jsem se rozhodla pro mango, avokádo a kokosové mléko. I obyčejné jídlo díky nim získá zajímavý šmrnc. Recepty jsou navíc poměrně jednoduché a rozhodně nezruinují peněženku. Něco o surovinách: Asi byste neřekli, co se v jednom zralém plodu manga skrývá za množství látek důležitých pro naše tělo. Tahle vitamínovo-minerálová bomba obsahuje mj. beta-karoten (důležitý pro syntézu vitamínu A), vitamíny C, E i skupiny B, zinek, mangan, měď nebo draslík. Konzumací manga tak děláte něco pro zrak, vlasy, kůži nebo imunitu a lépe se vám bojuje s pocity stresu, podrážděnosti nebo nervozity. Avokádo používaly…
