-
Kulturní tipy: vzhůru do divadla
Dnešní kulturní okénko bude ryze divadelní, protože v říjnu a listopadu jsem se opravdu činila. S kamarádkou jsme navštívily představení v Divadle Na zábradlí, ve Stavovském divadle i v Pomezí. Každá inscenace je úplně jiná, ale všechny stojí za návštěvu. I když ta poslední s výhradami. Discoland – Divadlo Na zábradlí O Ivanu Jonákovi bez Ivana Jonáka. I tak by se dal charakterizovat téměř gejzír hlášek a výborných hereckých výkonů. Na atmosféru legendárního Discolandu Sylvie totiž nevzpomíná sám Jonák. Protagonisty jsou totiž zaměstnanci, jako je „tanečnice“ nebo kuchař, i návštěvníci tohoto nechvalně proslulého zařízení, a to prostřednictvím autentických výpovědí. Výtečný byl Petr Čtvrtníček a zaujala mě i Barbora Bočková, u níž se mi zase potvrdilo, že někomu sluší…
-
Kulturní tipy: výstava Nikdy se nevzdáme! v Národním muzeu, kniha Dva proti Říši a inscenace Mýcení v Divadle Na Zábradlí
Výstava Nikdy se nevzdáme! V pátek 27. května jsme si připomněli 80. výročí vojenské operace, jejímž cílem bylo odstranění jednoho z nejbrutálnějších představitelů nacistické moci, zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při této příležitosti připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha výstavu s názvem „Nikdy se nevzdáme!“, jejímž prostřednictvím se přenesete do temných časů našich novodobých dějin s důrazem na 27. květen až 3. červenec 1942. Pokud jste absolvovali alespoň základní školu, určitě si vybavíte osudy parašutistů i těch, kteří jim v této těžké době pomáhali. Výstava nabízí zhruba stovku autentických předmětů, mezi nimiž nechybí části výstroje Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, věci připomínající výsadek Silver A, lidickou tragédii nebo vězně koncentračních táborů v širších historických souvislostech. Asi…
-
Kulturní tipy: nová kniha Karin Lednické, výstava Nadějné vyhlídky v DOX a performance v Pomezí
Vzhledem k pracovním povinnostem jsem psaní na blog docela zanedbávala, ale už jsem zase zpět.:) V zásobě mám hezkou řádku výletů i kulinářské a kulturní inspirace. Jak si tak uvědomuju, žádný z mých aktuálních tipů není příliš optimisticky laděný. Slibuju, že se najde něco povzbuzujícího v příštích příspěvcích. Taky to vzhledem k situaci potřebuju jako sůl. Výstava Nadějné vyhlídky Dramaturgie Centra současného umění DOX a kurátorská práce Otty M. Urbana mě hodně baví, a tak jsem po vydařené výstavě Vanitas navštívila i druhý díl zamýšlené „pandemické“ trilogie s názvem „Nadějné vyhlídky. Dítě v současném českém umění“. I když by název mohl vyvolávat veskrze pozitivní emoce, o žádnou barvotiskovou selanku opravdu nejde. Na výstavě jsem byla u příležitosti Sympozionu, což byla…
-
Kulturní tipy – detektivka Michaely Klevisové, Studio Hrdinů, výstava Identita IV. A samozřejmě Hra na oliheň
V dalším říjnovém kulturním okénku přináším tipy na výstavu, divadelní představení nebo další detektivku Michaely Klevisové. I když nejsem typický televizní konzument, ani mě se nevyhnula všudypřítomná Hra na oliheň. Divadlo Studio Hrdinů – Kacířské eseje Repertoár Studia Hrdinů, sídlícího v prostorách Veletržního paláce, mě baví delší dobu. A tak jsem jako první „pocovidové“ představení zvolila Kacířské eseje. A doteď vlastně nevím, jestli se mi to „líbilo“, nebo ne. Vzhledem k tématu a osobnosti Jana Patočky, jehož život, dílo a morální postoje prostupují celým představením, jsem možná občas očekávala „hlubší ponor“. Pochválit musím ale tradičně skvělou scénografii a geniální živý hudební doprovod skladatele, pedagoga a renesančního člověka Vladimíra Franze. Inscenace mě každopádně donutila k přemýšlení, což…
-
Kulturní tipy – kam do divadla, kina nebo na výstavu?
Druhá polovina roku pro mě znamenala hlavně návrat do divadla, kina nebo galerie. Poslední divadelní představení těsně před loňským lockdownem byla Amerikánka, která mě opravdu nadchla. Divadlo i všechny další obohacující zážitky mi hodně chyběly. A tak jsem se ráda znovu vrhla do kulturního víru. Třeba vás budou moje tipy inspirovat! Výstava Viktor Pivovarov – Moskevská gotika V Národní galerii jsem před léty pracovala jako lektorka sbírky starého českého umění. Byla to skvělá zkušenost, díky které jsem poznala i pár přátel, s nimiž se vídáme dodnes. Asi i proto mám k této instituci pořád pozitivní vztah, i když podle mě aktuálně nefunguje tak, jak by nejvýznamnější galerijní instituce v ČR měla. V poslední době mě potěšily dvě…
