-
Výlet do světa Oty Pavla a Zlatých úhořů
Výlet do světa Oty Pavla a Zlatých úhořů V Luhu pod Branovem nedaleko Křivoklátu jsem byla naposledy před mnoha a mnoha😊lety s rodiči a dědou, takže mi po té době utkvěly v paměti jen hezké vzpomínky. Pamatuju si, že zrovna ten den bylo ošklivo, ale o to víc, možná i díky všudypřítomné mlze, vynikla atmosféra místa. Na výlet jsem se těšila asi stejně jako tenkrát, jen s dědou už se tam bohužel nikdy nepodívám… Pořád do kopce… Zaparkovali jsme v Roztokách a vydali se směrem k Přírodní rezervaci U Eremita (ukázka suťového lesa s habrovými doubravami a javořinami). Protože vede po cestě plné strmých srázů nad řekou Berounkou, museli jsem tuto variantu kvůli strachu z výšek jednoho z nejmenovaných členů výpravy (a…
-
Vzpomínky z cest – Perla Žitavských hor Oybin připomene Karla IV. i C. D. Friedricha
Pokud vám jméno Oybin nic neříká, tak byste si měli tohle bílé místo na své osobní geograficko-historické mapě rychle doplnit. Mně se o něm před pár lety zmiňovala kamarádka, protože obě milujeme romantická díla C. D. Friedricha a Oybin je jeho oblíbeným motivem. Až do minulého léta ale pro mě zůstávalo tohle místo bez povšimnutí, což byla zjevná chyba! Na Oybin jedině úzkokolejkou Můj muž, velký „vlakový“ fanoušek, zjistil, že ze Žitavy, kam Češi velmi často míří na nákupy (oblast česko-polsko-německého trojzemí), vede do lázní Oybin úzkokolejka a jezdí na ní také historické parní lokomotivy – takže bylo rozhodnuto😊 V sobotu jsme si tedy přivstali a za necelé dvě hodinky byli v Žitavě. V 9:07…
-
Vzpomínky z cest – Budapešť vol. 2
V druhém budapešťském příspěvku se se mnou můžete podívat do metra, udělat si procházku na vrch Gellért, obdivovat krásu uměleckých děl a také si dát něco dobrého na zub😊 Nejhezčí metro, jaké znám Abych byla přesná, nenadchlo mě celé metro, ale jen jeho nejstarší část – linka M1 (žlutá). A vlastně to ani není klasické metro😊 Budapešťská podzemní dráha je druhá nejstarší na světě hned po londýnském metru. Zajímavostí je, že linka M1 z roku 1896 byla vybudována hloubením (vznikla jako výkop v ulicích), stanice jsou obložené bílo-hnědými kachličkami a celou krásu dovršují litinové sloupy podpírající vozovku. Elegantní litinu pak najdete i na vstupech do jednotlivých stanic. Krásný výhled z Gellértovy hory připomene Prahu Pohled z Gellértovy hory…
-
Vzpomínky z cest – Budapešť vol. 1
Cestovní vzpomínky: Budapešť vol. 1 Byly doby, kdy cesta do Maďarska byla u nás jednou z mála povolených cizozemských návštěv. Nikdy by mě nenapadlo, že nastane chvíle, kdybychom byli rádi i za dovolenou u Balatonu. Ale pravdou je, tohle je v dnešních časech ještě to nejmenší. Každý rok na přelomu března a dubna (v době mých narozenin😊), vyrážíme s mužem na kratší výlet většinou do některého z evropských měst. Loni touto dobou padl los na Budapešť, kde jsme nebyli docela dlouho. A to jsme ještě netušili, že se tam na podzim podíváme znovu, tentokrát pracovně. Budapešť poskytuje asi vše, co od evropského města očekávám – památky, výbornou kuchyni a služby jsou vcelku taky OK. Maďarština je skutečný…
-
Krajinou Káji Maříka k baroknímu poutnímu areálu Skalka
Jestli si nějaké místo ve středních Čechách podmanilo moje srdce, je to Mníšek pod Brdy a nedaleký poutní areál Skalka. Zhruba po 30 km z Prahy se dostanete do půvabného městečka, kde si na své přijdou turisté, milovníci historie a barokních památek i poctivé domácí kuchyně. Svůj výlet začínáme na zámku, který zaujme především obnovenými prvorepublikovými interiéry. Velmi často zde také pořádají oblíbené prohlídky a další akce pro rodiny s dětmi, a proto tu i vzhledem k blízkosti hlavního města bývá docela plno😊 Poté si vydáme kolem zájezdního hostince U Káji Maříka (tady se určitě zastavte na zahrádce, dejte si něco na zub a zapijte to výtečným Klostermannem) směrem na Stříbrnou Lhotu. U postavy Káji Maříka…
-
Půvabný Bad Tölz – po stopách Big Bena
Cestovat na nějakou dobu bohužel můžeme jen ve vzpomínkách, a tak nastal čas pomalu začít třídit své popsané cestovatelské deníky. Konec minulého roku jsme strávili v Mnichově. Vzhledem k tomu, že v době oslav silvestra a příchodu nového roku byly zavřeny galerie a muzea, rozhodli jsme se pro výlet do nějakého blízkého města. Volba padla na Bad Tölz, který mému muži kdysi utkvěl při sledování německé kriminálky Big Ben. Já tedy možná někdy viděla půlku jednoho dílu, takže jsem byla poměrně skeptická. O to příjemnější bylo moje překvapení, když jsme se zhruba po hodině cesty pohodlným a čistým vlakem ocitli v tomhle lázeňském městečku. Možná to bylo i tím, že nám skvěle vyšlo počasí, ale já byla…