-
Noc v hotelu International Praha – připomeňte si stylově sorelu i Šakalí léta!
Jako rodilý Pražák (pár let žijící nedaleko naší metropole) mám naše hlavní město prošlápnuté docela slušně. Centrum Prahy jsem poslední roky vyhledávala vlastně jen kvůli práci nebo k setkáním s přáteli. Nabídka ze Slevomatu Přespat v pražském hotelu mě nikdy moc nelákalo, ani to vlastně nebylo třeba. Doba koronavirová ale ledacos změnila, a tak jsem zareagovala na nabídku Slevomatu, která přistála na mém FCB profilu. Jednou z možností, kde strávit noc, byl dejvický hotel International. Rozhodla jsem se jednat rychle, protože se zrovna řešily nové „rouškové aktivity“, a zarezervovala jsem jednu noc v „lepším“ pokoji už na tento týden. Hotel International mě totiž vždycky lákal pro svou specifickou architekturu ve stylu tzv. sorely. Koronavirus přinesl zajímavé…
-
Kladenské věžáky – i z kompromisu může vzniknout výjimečné dílo
Rozhodně vám nebudu tvrdit, že Kladno je česká Florencie, na to mi stejně neskočíte😁. Překvapivě tu ale najdete pár míst i architektonických skvostů, kvůli nimž stojí za to se sem vydat. A známé věžové domy z 50. let minulého století k nim určitě patří. Muzeum věžáků Kladno Když nedávno vzniklo Muzeum věžáků Kladno, zajásala jsem a objednala hned lístky na duben. „Koronáč“ nám to sice zhatil, stejně jako spoustu jiných věcí, ale nakonec jsme se dočkali a o víkendu vyrazili na průzkum prvního postaveného domu stylem „od sklepa po střechu“. Počasí nám úplně nepřálo, ale možná i díky tomu jsme se dokázali mnohem lépe přenést do šedivých „padesátkových“ let. V menší skupince s průvodcem, který byl zároveň…
-
Do Mánesa za uměním – i tím kulinářským
Aby té umělecké tvorby tento týden nebylo málo, zašla jsem si s mým mužem a naším rodinným přítelem do Art Restaurace Mánes na večeři. Už jen cesta kolem Vltavy je sama o sobě příjemným zážitkem. Mraky v ten den navíc vytvářely na obloze hodně zajímavou scenérii a ikonický Tančící dům na pozadí tomu všemu dodal decentní špetku modernosti. Budova Mánesu je funkcionalistickým skvostem, podle mého názoru trochu opomíjeným. V prostorách restaurace si určitě všimnete fresek Emila Filly i klavírního křídla, na kterém prý hrával Jaroslav Ježek. Stačí jen trochu představivosti a hravě se přenesete do zlatých a dnes i notně idealizovaných zlatých let 1. republiky. Naše objednávka zahrnovala paštiku s domácím chlebem, hovězí po burgundsku, květák a…
