-
Snídaňový bedekr: Tři podniky, kvůli kterým si rádi přivstanete
Snídaně. Pro někoho rutinní záležitost u domácího stolu, pro jiné příležitost k objevování nových chutí a míst. Patřím rozhodně do té druhé skupiny a díky pravidelným pracovním snídaním můžu poznávat podniky, které určitě stojí za pozornost. V dnešním článku vás vezmu na malou gastronomickou tour po třech zajímavých místech, která nabízejí snídaňové menu. Navštívíme společně dva pražské podniky a jeden pardubický, každý s vlastním příběhem a atmosférou. Co mají společné? Kvalitní suroviny, originální prostředí a snídaňové menu, které stojí za ranní vstávání. Alma, Praha Protože ráda zkouším nové věci, málokdy během pár měsíců zajdu do stejného podniku. Alma se stala výjimkou, což potvrzují tři účtenky za snídani a jedna za sendviče a chleba,…
-
Příliš mnoho lebek. Výstava Vanitas v DOXu vás znejistí i pobaví
Skvělá výstava Petra Síse (O létání a jiných snech) v pražském DOXu byla tou poslední, kterou jsem viděla před prvním lockdownem. V té době jsem, jako většina z nás, netušila, co se na nás žene. A těšila jsem se, kolik cest i kulturních zážitků budu sdílet na našem zbrusu novém blogu. Představy jsem musela podstatně modifikovat, na druhou stranu jsem se hodně posunula v oblasti vaření, které se stalo mým dalším koníčkem. Ke svému životu ale potřebuju i jiný druh potravy. A tak jsem moc ráda, že i za trochu ztížených podmínek můžeme zase chodit do divadel, kin, na koncerty i výstavy. Občas někdo řekne, že ze zásady nikam nepůjde kvůli nutnosti nosit roušku. Chápu, je to…
-
Hravý svět Františka Skály v domě U Kamenného zvonu
Hravý svět Františka Skály v domě U Kamenného zvonu Konečně zase na výstavě! Jestli mi něco za ten rok a půl chybělo, byly to (kromě setkání s mými blízkými samozřejmě) právě nejrůznější kulturní události. Pamatuju „poslední“ výstavu i divadlo těsně před zavřením. O to víc doufám, že návrat k „normalitě“ už snad bude trvalý. Trochu jiný Skála Hravý svět plný neuvěřitelné imaginace je pro tvorbu Františka Skály typický. Nejinak je tomu na výstavě, kterou můžete do konce srpna vidět v prostorách domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze. Tentokrát na návštěvníky čeká trochu jiný svět, než na jaký jsme byli na předchozích výstavách tohoto „multifunkčního“ umělce zvyklí. I když se tu objevuje několik charakteristických objektů…
-
Audience Grand Cru Classé Bordeaux ve Ville Richter
Vypadá to, že se nám všem už snad konečně blýská na lepší časy, a tak se začíná plnit i náš diář. S nadšením jsem tedy přijala pozvání na jednu z nejprestižnějších vinařských akcí u nás, Audience Grand Cru Classé Bordeaux, jejíž 17. ročník se uskutečnil 27. – 28. května v prostorách Svatováclavské vinice a Villy Richter v areálu Pražského hradu. Několik let jsem měla možnost pracovat pro prestižní festival champagne, a tak jsem si roli hosta opravdu užívala. Vzhledem k protiepidemickým opatřením byly vstupy rozděleny na několik „turnusů“, na mě připadl hned ten ranní. Za normálních okolností samozřejmě takto brzy nepiju, ale mimořádná situace si žádná mimořádné činy, a tak jsem se přeci jen obětovala.😁 Více než 40…
-
Dolcemente na Vinohradech – místo, odkud se vám nebude chtít odejít
Jsem moc ráda, že už se mi poslední dobou opět plní diář nejen pracovními online schůzkami. Jedno z příjemných setkání proběhlo ve vinohradské cukrárně (kavárně, bistru – jak je libo) s libozvučným italským názvem Dolcemente (psáno i Dolce Mente). Podnik se nachází jak jinak než v Italské ulici kousek od Divadla na Vinohradech a opravdu ho nemůžete minout. Zdobí ho totiž záplava barevných květů a dalších dekorací, které dodávají této poněkud šedivé pražské ulici nádech optimismu. První květnové úterý bylo docela pošmourno a na tuhle roční dobu jsem se skoro třásla zimou. Díky kamarádce a jejímu pozvání do ráje milovníků dezertů, dortíků, zákusků, pralinek a skvělé kávy se ale svět stal mnohem přívětivější. Neviděly jsme se…
-
Noc v hotelu International Praha – připomeňte si stylově sorelu i Šakalí léta!
Jako rodilý Pražák (pár let žijící nedaleko naší metropole) mám naše hlavní město prošlápnuté docela slušně. Centrum Prahy jsem poslední roky vyhledávala vlastně jen kvůli práci nebo k setkáním s přáteli. Nabídka ze Slevomatu Přespat v pražském hotelu mě nikdy moc nelákalo, ani to vlastně nebylo třeba. Doba koronavirová ale ledacos změnila, a tak jsem zareagovala na nabídku Slevomatu, která přistála na mém FCB profilu. Jednou z možností, kde strávit noc, byl dejvický hotel International. Rozhodla jsem se jednat rychle, protože se zrovna řešily nové „rouškové aktivity“, a zarezervovala jsem jednu noc v „lepším“ pokoji už na tento týden. Hotel International mě totiž vždycky lákal pro svou specifickou architekturu ve stylu tzv. sorely. Koronavirus přinesl zajímavé…
