-
Mnichov – do bavorské metropole za památkami i do proslulých pivnic
Poslední roky jsme pravidelně s mužem trávili Vánoce nebo silvestra v některém z evropských měst. Na přelomu roku 2019/2020 jsme se rozhodli pro Mnichov, kde jsem pár let předtím byla na proslulém svátku piva – Oktoberfestu. Proto jsem ocenila, že tentokrát využiju svůj čas hlavně k poznávání místních památek a galerií. Ačkoliv Mnichov se dá v pohodě zvládnout autem, my jsme vzhledem k předpokladu špatného počasí raději zvolili raději hromadnou dopravu. Oba milujeme jízdu vlakem, ale ten nám nebyli schopni s rozumným předstihem garantovat. Proto padla volba na Flixbus, který byl sice levnější, ale ne tak pohodlný. Každopádně za pět hodin jsme dorazili na mnichovské autobusové nádraží. Odtud byl už jen kousek k…
-
Návrat do středověku: Rothenburg ob der Tauber
Letošní rok je zatím hodně jiný. Asi by nás nikoho nenapadlo, jak se všechno prakticky ze dne na den změní. Jednou z aktivit, kterou jsme považovali za zcela samozřejmou a která dostala pořádný zásah, bylo cestování. I když je pravdou, že v jednu chvíli to bylo to poslední, co člověk řešil. Ale jakmile se zase otevřely hranice, ani chvíli jsme s mužem nezaváhali. Vzhledem k tomu, že člověk netušil, jak se vše bude vyvíjet, rozhodli jsme se pro naši oblíbenou destinaci – Německo. Spolu s Rakouskem jsme ho vyhodnotili jako bezpečný stát s perfektním zdravotním systémem, navíc blízko domova. Doteď se přeme, kdo přišel na to, že bychom pár nocí měli strávit zrovna…
-
Město mého srdce – Málaga
Španělská Málaga je moje srdeční záležitost. Mohla bych tam jezdit pořád dokola. Je tam skvělé jídlo, báječné počasí, mílí lidé, město je tak akorát velké, historické a přitom na pláži. Navíc si snadno půjčíte auto a za 1 – 2 hodiny cesty navštívíte další krásná místa – Gibraltar, Puerto Bánus, Sevillu, Alhambru, Rondu a určitě mnoho dalšího, co na mě teprve čeká. V Malaze se navíc narodil i malíř Pablo Picasso, nebo herec Antonio Banderas. V Malaze najdete samozřejmě spoustu historických míst – korida, katedrála, pevnost Alcazaba nebo hrad Gibralfaro, co ale určitě kromě památek a muzeí při návštěvě Malagy nesmíte minout? Tržnice Mercado Central de Atarazanas Kromě neděle je tržnice otevřená každý den…
-
Madeira – vzpomínky na ostrovní ráj
Zastavení první Pokud jste někdy na Madeiře byli, určitě mi dáte za pravdu, že to byl jeden z nejkrásnějších cestovatelských zážitků. Dokonce mi tu ani nevadilo, že je ostrov chudší na architektonické památky – bohatě mi to vynahradila nespoutaná příroda, Atlantik a množství květin nejrůznějších barev. O Madeiře jsme nejdřív vůbec neuvažovali, ale protože o ní zrovna v superlativech mluvilo nezávisle na sobě několik našich přátel, rozhodli jsme se o jejích kvalitách přesvědčit na vlastní kůži. Poslední roky jezdíme bez cestovky, ale tuhle dovolenou jsme si zařídili u Invie. Musím říct, že vůbec nelituju – všechno proběhlo k naší veškeré spokojenosti. Hlavní město Funchal První dobrodružství zažijete už při samotném příletu do Funchalu. Letiště totiž patří…
-
Paříž za jeden den? Přesvědčíme vás, že to jde!
Když jsme před dvěma lety projížděli státy západní Evropy, jednou ze zastávek byla Remeš. Původně jsme tu měli zůstat dvě noci, takže na prohlídku města bylo dost času. A to byl asi ten kámen úrazu – času bylo na toto město možná až příliš. A tak jsme se hned první večer rozhodli, že si uděláme výlet do Paříže, která odsud byla necelých 150 km. Kdyby by mi před pár lety někdo řekl, že se dá návštěva Paříže zvládnout během jednoho dne, asi bych si zaťukala na čelo. Vždyť jen Monu Lisu člověk obdivuje skoro hodinu, ne? 👌 My jsme si, že to dáme – a dali, samozřejmě v nějaké osekanější podobě😊 Autem se nám…
-
Vzpomínky z cest – Perla Žitavských hor Oybin připomene Karla IV. i C. D. Friedricha
Pokud vám jméno Oybin nic neříká, tak byste si měli tohle bílé místo na své osobní geograficko-historické mapě rychle doplnit. Mně se o něm před pár lety zmiňovala kamarádka, protože obě milujeme romantická díla C. D. Friedricha a Oybin je jeho oblíbeným motivem. Až do minulého léta ale pro mě zůstávalo tohle místo bez povšimnutí, což byla zjevná chyba! Na Oybin jedině úzkokolejkou Můj muž, velký „vlakový“ fanoušek, zjistil, že ze Žitavy, kam Češi velmi často míří na nákupy (oblast česko-polsko-německého trojzemí), vede do lázní Oybin úzkokolejka a jezdí na ní také historické parní lokomotivy – takže bylo rozhodnuto😊 V sobotu jsme si tedy přivstali a za necelé dvě hodinky byli v Žitavě. V 9:07…
-
Vzpomínky z cest – Budapešť vol. 2
V druhém budapešťském příspěvku se se mnou můžete podívat do metra, udělat si procházku na vrch Gellért, obdivovat krásu uměleckých děl a také si dát něco dobrého na zub😊 Nejhezčí metro, jaké znám Abych byla přesná, nenadchlo mě celé metro, ale jen jeho nejstarší část – linka M1 (žlutá). A vlastně to ani není klasické metro😊 Budapešťská podzemní dráha je druhá nejstarší na světě hned po londýnském metru. Zajímavostí je, že linka M1 z roku 1896 byla vybudována hloubením (vznikla jako výkop v ulicích), stanice jsou obložené bílo-hnědými kachličkami a celou krásu dovršují litinové sloupy podpírající vozovku. Elegantní litinu pak najdete i na vstupech do jednotlivých stanic. Krásný výhled z Gellértovy hory připomene Prahu Pohled z Gellértovy hory…
-
Vzpomínky z cest – Budapešť vol. 1
Cestovní vzpomínky: Budapešť vol. 1 Byly doby, kdy cesta do Maďarska byla u nás jednou z mála povolených cizozemských návštěv. Nikdy by mě nenapadlo, že nastane chvíle, kdybychom byli rádi i za dovolenou u Balatonu. Ale pravdou je, tohle je v dnešních časech ještě to nejmenší. Každý rok na přelomu března a dubna (v době mých narozenin😊), vyrážíme s mužem na kratší výlet většinou do některého z evropských měst. Loni touto dobou padl los na Budapešť, kde jsme nebyli docela dlouho. A to jsme ještě netušili, že se tam na podzim podíváme znovu, tentokrát pracovně. Budapešť poskytuje asi vše, co od evropského města očekávám – památky, výbornou kuchyni a služby jsou vcelku taky OK. Maďarština je skutečný…
-
Půvabný Bad Tölz – po stopách Big Bena
Cestovat na nějakou dobu bohužel můžeme jen ve vzpomínkách, a tak nastal čas pomalu začít třídit své popsané cestovatelské deníky. Konec minulého roku jsme strávili v Mnichově. Vzhledem k tomu, že v době oslav silvestra a příchodu nového roku byly zavřeny galerie a muzea, rozhodli jsme se pro výlet do nějakého blízkého města. Volba padla na Bad Tölz, který mému muži kdysi utkvěl při sledování německé kriminálky Big Ben. Já tedy možná někdy viděla půlku jednoho dílu, takže jsem byla poměrně skeptická. O to příjemnější bylo moje překvapení, když jsme se zhruba po hodině cesty pohodlným a čistým vlakem ocitli v tomhle lázeňském městečku. Možná to bylo i tím, že nám skvěle vyšlo počasí, ale já byla…
