I když už poslední dobou chvílemi vypadalo, že se alespoň zlehka hlásí jaro, čtvrteční sněhový poprašek na autě mě zase vrátil do reality. Je přeci jen teprve začátek března, a tak místo lehkých salátů může přijít vhod horká a pěkně sytá polévka. Dnes padla volba na valašskou kyselicu, kterou jsem, jak je mým zvykem, trochu „vytunila“. Nikdy jsem v jídle nebyla vybíravá a jako dítě jsem nesnášela asi jen dvě věci – cokoliv sladkého s mákem a kyselé zelí v jakékoliv podobě. Nechuť k makovým buchtám mi zůstala doteď, ale kysané zelí se postupem času stalo pravidelnou součástí mého jídelníčku. Dokonce si ho i sama nakládám. Valašská kyselica patří spolu s typově podobnou slovenskou kapustnicou k mým nejoblíbenějším polévkám…