V posledních několika letech mám pocit, že kdo na podzim nedělá nic z kdoulí a nehodí to na sociální sítě, jako by nebyl. Mně se jakákoliv činnost související s těmito půvabnými a voňavými plody dlouho vyhýbala. Poprvé jsem je na vlastní oči viděla až loni, kdy se s námi o svou úrodu podělili naši přátelé. Po chvilce přemýšlení, co s těmi asi 10 kg kdoulí udělám, padla volba na to nejjednodušší – na marmeládu. Výsledek byl nad očekávání dobrý a moje „marmoška“ se stala velmi žádaným artiklem na trase Praha – střední Čechy. Zamilovali si ji i moji rodiče, kteří podle mě doteď nechápou, jak se z jejich dcery, nejevící kdysi o vaření,…