Loňský rok udělal ze spousty z nás (více či méně nedobrovolně) zdatnější kuchaře, než bychom si přáli. Najednou jsem přestali chodit do našich oblíbených restaurací a hospůdek, trávili jsme mnohem více času doma a stále více jsme přemýšleli, co vařit členům domácnosti, aby se to neopakovalo stále dokola. Ti zdatnější z nás si troufli i na královskou disciplínu – kváskový chléb. Byly doby, kdy jsem při zaslechnutí slova „kvásek“ spustila obdivné koulení očima na toho, kdo o něm dokázal až téměř mazlivě vyprávět. Loni na podzim jsem měla možnost pracovat pro jednoho z našich předních výrobců biopotravin, a tak jsem ještě víc přičichla nejen k udržitelnějšímu životnímu stylu, ale po delší době i ke kváskové „magii“. Pokud…