S chutí,  Vaříme

Polévka ze zeleného hrášku jako vzpomínka na dětství u babičky a dědy

Asi si říkáte, proč sem dávám zrovna tenhle hodně jednoduchý recept, většinou se to přece všude hemží hráškovými krémy s litry smetany, krutony z kváskového chleba a chipsy z pancetty. Vysvětlení je prosté stejně jako sama polévka. Ačkoliv to může znít zvláštně, připomíná mi totiž dětství a prázdniny u babičky a dědy. 🧡 Doteď mám na jazyku tu dokonale vyváženou slano-sladkou chuť a výraznou barvu čerstvého zeleného hrášku. Zelenina a ovoce jsou obecně v této oblasti na úplně jiném levelu, než který najdete v běžných obchodech. A troufnu si říct, že i na našich farmářských trzích. Prarodiče totiž žili v místech, kde vám snad vykvete i umělohmotná násada od koštěte, když ji jen ledabyle zapíchnete do pole.😁 Jediné, čemu se tam nedaří, jsou houby, takže domorodci věru nejsou žádní „Smotlachové“. Doteď se musím smát, když si vzpomenu, jak na návštěvě u nás neváhala babička sama a s velkým nadšením vyrazit do lesa, odkud nám po pár hodinách přinesla celý košík prašivek, abychom z toho jako „udělali něco dobrého k večeři“.😂

 

Víte, co je tarhoňa?

Babička byla výborná kuchařka a překvapivě i velká gastronomická experimentátorka, vlastně skoro takový „kulinahipster“, jak by řekl můj muž. 😁Tradiční regionální pokrmy se u ní běžně střídaly s těmi z „receptových“ kalendářů. A spoustu věcí si určitě sama vymýšlela. To mám asi po ní, jen k tomu kromě fantazie používám internet a některé časopisy o jídle a životním stylu.

Výhodou této polévky je její jednoduchost, rychlost přípravy i dostupnost surovin. Vystačíte si s hráškem, cibulí a drobnými těstovinami, kterým se říká tarhoňa. A když držíte „lajnu do plavek“, nemusíte použít ani gram tuku.

Ingredience:

  • hrášek – hodně hrášku; ideálně čerstvý i s lusky; lze kombinovat s mraženým
  • cibule
  • tarhoňa
  • sůl, pepř, cukr
  • volitelně: máslo/kvalitní olej

 

Postup:

Opravdu není nic jednoduššího, ale pár úskalí tu je. Třeba to, že normálně neseženete čerstvý a zároveň sladký hrášek. Kuličky hrášku, které jsem v poslední době kupovala, byly přinejlepším chuťově neutrální. Kombinovala jsem tedy s mraženým, ale taky žádná velká sláva. Bylo tedy třeba improvizovat.

Hráškové lusky dobře omyjte a hrášek vyloupejte. Asi nemá cenu říkat, že i v tomto případě je dobrá BIO kvalita. Ale pozor, nedávno jsem byla poučena, že i když vy sami nepoužíváte žádné nežádoucí látky k hnojení nebo hubení škůdců, ale váš soused ano, máte smůlu. BIO pro vás zůstává pojmem z říše snů.🤦‍♀️

Z vyloupaných lusků udělejte vývar. Já do něj přidávám i cibuli (na čtvrtky) a samozřejmě sůl a pepř. Oblíbila jsem si fermentovaný kampotský, ale už mi začíná docházet. Tak snad dostanu v práci nějaké prémie.😁 Trochu jsem se bála, že vývar nebude dostatečně silný, ale obavy byly zbytečné.

Tarhoňu připravte podle návodu. Babička ji ještě předtím opražila na tuku (asi máslo) a pak teprve vařila v osolené vodě, ale vůbec to není třeba. Osmahnout můžete i lusky, cibuli nebo hrášek. Chuťově se dostanete podstatně výš, na druhou stranu polévka chutná i bez tohoto upgradu. A vy máte pocit „dietnosti“.😃

Udělejte vývar z vyloupaných lusků, osolte a opepřete podle chuti. Poté přeceďte, přidejte většinu čerstvého hrášku a cca 20 minut povařte. Pokud nemáte dostatečné množství čerstvého, přidejte klidně povolený mražený hrášek. Na závěr dochuťte a nebojte se i lehce přisladit.

Do talíře dejte trochu čerstvého hrášku, tarhoňu a přelijte horkým vývarem. Drsňáci a drsňačky (jako já😂) mohou doplnit chilli vločkami.

Dobrou chuť a krásné léto!

Ema