Na cestách,  Po Česku

Stožec – výlet ke Stožecké kapli

Krátká nenáročná procházka z vesničky Stožec ke dřevěné Stožecké kapli v NP Šumava

Technický popis trasy

Z placeného parkoviště ve vesničce Stožec jdeme po Zlaté stezce (žlutá značka) asi 2 km až k odbočce Stožecká luka. Tam odbočíme na modrou značku a po dalších necelých 2 km přijdeme k přístřešku pod Stožeckou kaplí. Taky odbočíme do lesa a po asi 500 m dojdeme ke Stožecké kapli. Celková trasa tam a zpět měří 9 km a překonáte výškový rozdíl 170. Tady je mapa.

 

Stožec

Vesnička je v 800 m n.m., takže už je na české poměry docela vysoko. Její charakter tomu odpovídá. Okolí je takové napůl horské. Krajina je tady zejména za mlžného počasí taková zasněná. Prostě typické Sudety. Vychází odsud mnoho tras na všechny směry. Jak pěších, tak cyklistických.

Do Stožce dokonce jede i z vlak z Prachatic, Českého Krumlova nebo Českých Budějovic. Pravda, vlak moc často nejezdí, ale ta možnost tady je. Z místního nádražíčka je dnes penzion.

Po žluté značce

Tentokrát moc hezké počasí opravdu nebylo. Přesto jsme se nenechali odradit a na naši krátkou procházku vyrazili. Cesta začíná mezi poli a jde o klasickou polní traktorovou cestu. Ani za deště cesta rozbahněná nebyla. Tak jsme poměrně rychle došli až k rozcestí Stožecká luka.

Po modré značce

Po odbočení na modrou značku se cesta stává spíš lesní, než polní. Asi po necelých 2 km příjemné chůze do mírného kopce přijdeme k lesnímu přístřešku. Na české poměry se jedná o docela bytelnou konstrukci s kvalitní širokou střechou. Dokonce to bylo celé i docela čisté, což je obvyklé ještě méně. Takže příjemné místo k občerstvení.

Tady cesta odbočí doleva a pokračuje jako úzká lesní pěšinka. Stoupání je již prudší, ale trvá jen necelého půl kilometru. Po pár minutách tedy máme již Stožeckou kapli před sebou.

 

Stožecká kaple

Kaple postavil v roce 1791 volarský kovář Jakub Klauser jako poděkování za zázračné vyléčení zraku. V roce 1804 byla přestavěna a v 60. letech 19. století doplněna o dřevěnou přístavbu v alpském stylu. Díky léčivým účinkům místního pramene a zázračnému obrazu Panny Marie byla kaple hojně vyhledávána poutníky z Čech i nedalekých Bavor. Kaple byla v roce 1946 opuštěna a ponechána svému osudu, ale v letech 1987–1988 byla obnovena.

Kaple je hezky obnovena včetně interiéru. V době naší návštěvy byla zavřená. Nahlédnout dovnitř jsme ale mohli přes mříže. U kaple jsou 2 velké dřevěné stoly s lavicemi. Takže v hezkém počasí lze posedět, občerstvit se a vychutnat si místního génia loci.

Cesta zpět už jen klesá. Celou procházku zvládnete hravě za 2 hodinky. Včetně návštěvy kaple a občerstvení. Pro tentokrát stačí lehká turistická výbava.

Kousek odtud si můžete autem dojet ještě na jednu malou procházku na rozhlednu Libín.

Pokud bude počasí ještě horší než jsme měli my, tak si můžete něco dobrého uvařit.

Tento článek vznikl ve spolupráci s partnerským webem www.jakjist.cz, kde se dozvíte, jak zhubnout přirozeně a bez hladovění. Také se dozvíte, jak jsem se zbavil všech léků a zásadně pomohl svému tělu. Pohyb je toho důležitou součástí.

Krásné zážitky na vašich výletech přeje Rudolf 😊