Služebka do Pardubic: co stihnout, když máte pár hodin času

Dneska vás vezmu na jednu ze svých pracovních cest, která se překvapivě proměnila ve velmi příjemné objevování města. Pardubice – město perníku, koní, ale taky historie a skryté elegance. Ačkoliv jsem sem původně jela s hlavou plnou práce, přeci jen jsem si našla chvíli na to, abych město líp poznala. Výsledek? Byla jsem mile překvapená, co všechno Pardubice nabízí.

Pokud vás (nejen) pracovní povinnosti zavedou do tohoto východočeského města, nebojte se udělat si malou pauzu. Věřte mi, stojí to za to. Tady je moje pardubická zkušenost a pár tipů, co rozhodně stihnout, když máte chvilku času.

Pardubický zámek: Renesanční perla plná příběhů

Moje první kroky po příjezdu směřovaly na pardubický zámek. Už z dálky mě zaujal svou majestátností – mohutné opevnění a renesanční elegance vás doslova vtáhnou do historie. Je to místo, kde na vás dýchne klid, vznešenost a síla starých časů.

V zámku sídlí Východočeské muzeum, které je skvělou zastávkou pro ty, kdo se chtějí ponořit do historie regionu nebo objevit zajímavé expozice – od přírodních sbírek až po artefakty věnované životu v tomto kraji.

Kdybyste měli víc času, určitě doporučuji komentované prohlídky, které vás provedou nejen interiérem zámku, ale také historií rodu Pernštejnů, který zámek kdysi vlastnil. Já si tuto možnost dávám na seznam pro příště, protože jsem se tentokrát musela spokojit s individuálním objevováním, ale i to stálo za to. A abych nezapomněla, pokud máte rádi pávy stejně jako já, užijete si jich v areálu zámku dosyta.

Automatické mlýny: Industriální kouzlo s uměleckou duší

Jedním z největších překvapení pro mě byly Automatické mlýny, které dnes slouží jako kulturní centrum. Představte si starý industriální komplex od architekta Josefa Gočára, přeměněný na prostor plný moderního umění a kreativity. Prohlídka areálu byla bohužel možná jen o víkendu, tak jsem byla vděčná aspoň za možnost navštívit galerii, která v prostorách sídlí.

Během své návštěvy jsem měla štěstí vidět výstavu Karla Malicha, jehož drátěné plastiky a barevné prostorové kompozice mě zaujaly. Atmosféra galerie je unikátní – kombinace historické architektury a současného umění vám dodá pocit, že jste v jiném světě. Mimochodem i stálá expozice nabízí výběr skvělých jmen od 19. století do současnosti, včetně mého oblíbeného Josefa Bolfa.

Po prohlídce jsem si nemohla odpustit malou zastávku v místní kavárně, Café Gočár, která je přímo součástí Automatických mlýnů. Stylové prostředí, skvělá káva a výborný chleba… Co víc si přát?

Centrum města: Pernštýnské náměstí a Zelená brána

Centrum Pardubic je jako vystřižené z pohádky. Malebné Pernštýnské náměstí lemované historickými domy s podloubím má své kouzlo. Procházela jsem se uličkami, objevovala malé obchůdky a sem tam nakoukla do nějaké z místních kaváren.

Jedním z hlavních symbolů města je Zelená brána – vysoká gotická věž, která nabízí nádherný výhled na celé město a jeho okolí. V době mé návštěvy byla brána pod lešením, takže si možnost vystoupat nahoru nechám na příště. Blízko brány najdete monumentální kostel sv. Bartoloměje, ale i jeho dveře zůstaly tentokrát zavřené.

Tyršovy sady a další zelené oázy

Co mě v Pardubicích opravdu nadchlo, jsou jejich parky. Zeleň je všudypřítomná a město ji umí krásně využít. Nejvíc mě bavily Tyršovy sady, které se rozkládají přímo za zámkem. Na jaře tu musí být nádherně, ale i teď na podzim mají své kouzlo – barevné stromy, lavičky k odpočinku a příjemný klid uprostřed města.

Další krásné místo je park „Na Špici“, kde se Labe setkává s Chrudimkou. Pokud máte rádi procházky v přírodě, je to ideální místo k načerpání energie.

Kde se stavit na něco k zakousnutí a co si odvézt

Žádná cesta do Pardubic by nebyla kompletní bez ochutnávky místních specialit. A i když jsem většinu času věnovala objevování města, našla jsem si chvíli na pár sladkých zastávek.

Café Gočár v Automatických mlýnech je perfektní místo, pokud hledáte kombinaci stylového prostředí a kvalitní gastronomie. Moje hodnocení najdete zde. Pokud však dáváte přednost útulnějším kavárnám, doporučuji Café Bajer v centru města. Kafe tu tedy zrovna neměli nijak zázračné, ale ten megaeklektický interiér mě totálně okouzlil. Plyše je tu tak akorát.:)

Samozřejmě jsem si nemohla odpustit nákup tradičního pardubického perníku a perníkového koření, které přidávám třeba do červeného zelí.

Přiznám se, že jsem od Pardubic nic moc nečekala. Ale během pár hodin, které jsem tu měla, mě tohle město vtáhlo svou historií i příjemnou atmosférou. Až se sem vrátím, budu vědět, že mám ještě co objevovat.

Máte své oblíbené místo v Pardubicích? Nebo tip, co bych neměla příště vynechat? Dejte mi vědět, ráda se nechám inspirovat!

Příjemné cestovatelské zážitky přeje

Mari