Krušné hory pro fajnšmekry: jedinečné ubytování ve vagónech v Kovářské

Pokud hledáte naprosto jedinečný zážitek uprostřed Krušných hor, mám pro vás tip – ubytování ve vagónech na nádraží Kovářská.

Krušné hory patří aktuálně k mým nejoblíbenějším víkendovým místům a Kovářskou jsem si zamilovala už v dobách, kdy jsem tu byla s rodiči na dovolené. Jakmile na mě na webu vykoukla možnost strávit pár dní na zdejším nádraží, moc dlouho jsem neváhala. V 850 m n. m. na mě čekala neopakovatelná atmosféra dávno zapomenuté historie, téměř nedotčená příroda a minimum turistů. Slušně namíchané ingredience pro milovníky (nejen) železnice, věčné romantiky a všechny, kteří si občas potřebují vyčistit hlavu „útěkem do divočiny“!

Když nadšenci zachraňují historii

Vybudování trati, na které stojí i nádraží Kovářská, souviselo s požadavky dopravy hnědého uhlí z Mostu do Saska. Co se týká samotného nádraží, vlaky tu začaly jezdit v 1872 a budova byla otevřena v roce 1880. V 90. letech 20. století bylo nádraží uzavřeno a čekalo se jen na stejně smutný konec, jaký postihl podobné stavby. Kovářská ale měla velké štěstí, že si zanedbaného a k definitivnímu rozpadu směřujícího nádraží všimli v roce 2014 nadšenci, manželé Macháčkovi, kteří se s pomocí svého kamaráda rozhodli, že tohle místo opět probudí k životu. K financování nákladných oprav využívají i čtyři hytláky (služební vozy), které zrekonstruovali do podoby glampingového ubytování, kde si na své přijdou nejen šotouši. Sama bych se řadila někam mezi milovníky netradičních zážitků a čtvrťošotouše, který aspoň pozná vagón z prvního období, Bardotku nebo Hurvínka. Teda občas.:)

Romantika i moderní komfort na nádraží

Hostům jsou k dispozici čtyři vagóny s poetickými jmény – Lesní, Přednostův, Fanynka a Alois -, které stojí na 4. koleji. Měla jsem možnost využít ubytování v Lesním i Přednostově, a tak můžu být opravdu objektivní. Už na první pohled jsem žasla, jak je možné zajistit na opticky malém prostoru veškerý komfort, který normální člověk potřebuje. Je to tak útulné a navíc to všechno krásně voní dřevem! Promyšlený koncept nabízí plně vybavený apartmán s „ložnicí“ s dostatkem úložných prostor, kuchyň se vším, co potřebujete pro běžné kulinářské aktivity (od varné desky přes nádobí, příbory, konvičky až po ledničku), miniobýváček i sprchový kout a toaletou. Díky panoramatickým oknům a minimu světleného smogu můžete pozorovat hvězdy skoro jak v planetáriu, pokud ovšem vzhledem k nachozeným kilometrům hned neusnete jako někdo. V zimních měsících určitě oceníte kamna a nachystaná polínka. Stačí se jen zachumlat do peřin a přiložit…

Pohodlně se sem vejdou dva dospělí a 1-2 menší děti, které tu mají k dispozici i nějaké hry a hřiště hned vedle nádražní budovy.

Prostor před vagónem je snad stejně důležitý jako ten uvnitř vozu. K dispozici máte plážová lehátka, židle a stolek, a tak si můžete vychutnávat línou snídani, sklenku vína nebo si třeba jen číst knížku. S radostí jsem využila i připravený gril a opekla jsem si pár špekáčků a klobásek od vyhlášeného řezníka pana Aulického z Velké Dobré. Přesně tyhle chvíle se úplně vyrovnají zážitkům z vyhlášených restaurací.

Jen totální workoholici snad můžou mít malý problém s tím, že tam není wi-fi, ale řekněme si upřímně – byl by hřích místo do okolní přírody nebo na hvězdnou oblohu civět do obrazovky kompu, no ne?

I když se na první pohled může zdát, že nádraží už svou funkci dávno neplní, nedejte se zmást. V letní sezóně tu o víkendech několikrát denně projede motoráček z Chomutova do Cranzahlu. A třeba vám jeho strojvůdce i zamává.:)

Stručně a jasně: Vůbec se mi odsud nechtělo a garantuju vám, že to budete míst stejně, možná i slzu v oku zamáčknete. Odjíždět budete nejen plni zážitků, ale bude vás hřát i pocit, že jste alespoň malou měrou přispěli k uchování kousku historie pro budoucnost. Držím palce majitelům, kteří si svých hostů opravdu váží, což potvrzuje i perfektní komunikace s nimi od rezervace po odjezd. To bohužel nebývá v našich končinách samozřejmost.

Kovářská plná příběhů

Kovářská je vzhledem ke své poloze (blízko je Fichtelberg, Boží Dar, Klínovec atd.) ideální startovací místo pro celodenní túry i cyklovýlety. Kdyby se vám ale přesto chtělo v okolí vagónů pouze lenošit nebo se vydat třeba jen na malou procházku, samotná Kovářská nabízí slušnou řádku zajímavých příběhů i historických a technických památek.

Rašeliniště smrti  – vzpomínka na 30letou válku

Podle tradice zahynulo v oblasti rašeliniště, nacházejícího se západně od Kovářské, několik set švédských vojáků, kteří v březnu 1641 táhli z Čech do Saska. Na památku padlých byl v roce 1932 kousek od nádraží odhalen pomník podle návrhů zdejšího rodáka Oswalda Hofmanna. Měděná deska v pomníku přečkala na svém místě skoro 70 let, než ji někdo ukradl. Což je vlastně v našich poměrech docela úspěch (ironie).

Technické památky Kovářské

Milovníci technických památek zaplesají při pohledu na zbytky bývalé vápenky z 19. století, která stojí na cestě z Kovářské do Háje u Loučné pod Klínovcem. Jde o nestarší vápenku tohoto typu u nás.

Ruiny jsou aktuálně zakonzervovány a do prostor se dostanete jen s průvodcem. Unikátem je taky zřícenina uhelny bývalé železárny, stojící prakticky v obci. Vysoká pec tu stávala už od konce 16. století, budova dnešní uhelny byla postavena na počátku 19. století.

Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím

Dne 11. září 1944 se nad Kovářskou strhla jedna z největších leteckých bitev II. světové války nad naším územím. V místním muzeu věnovaném tomuto památnému dni najdete. Pokud se vám podaří muzeum navštívit, dejte vědět, jak se vám to líbilo. Já totiž zatím to štěstí neměla a informace o otevírací době na webu se nějak míjely s přeškrtanou cedulí umístěnou přímo na plotu u muzea.

Vila továrníka Antonína Kally

Další ze staveb, která vždycky přitahovala mou pozornost a zaslouží si i tu vaši, je vila Antonína Kally z roku 1910. Dlouhé období chátrání vystřídala naděje v podobě jakés takés rekonstrukce, ale co se bude dít dál, těžko říci. A docela by mě zajímalo, co se stalo s těmi zbytky původních prvků, které jsem tam kdysi viděla. No, budu optimistka…

Budova stojí v těsné blízkosti bývalé evropsky úspěšné továrny na zpracování a konzervování mořských ryb, kterou tento původně drobný obchodník vybudoval. Zaujalo mě, jak měl pan Kalla všechno promyšlené, snažil se neplýtvat a nebýt závislý na dalších subdodavatelích. Proto tu nechyběla výroba sudů, beden, i konzerv, stejně jako tiskárna, vodní elektrárna, truhlárna nebo kovárna. Své využití našla i voda z omývání ryb, rybí kosti nebo zbytky plechu z výroby konzerv. Zkrátka udržitelnost v plné palbě! Ale 2. světová válka si i tady vyžádala svou daň a znárodněný podnik se stal nejdříve součástí Rybeny, až nakonec zanikl úplně.

A to není zdaleka všechno. V některém z dalších příspěvků dám dohromady několik tipů na výlety po okolí, které je stejně neopakovatelně zasněné jako areál nádraží v Kovářské.

Krušné hory jako nedoceněná oblast

Nádherná krušnohorská krajina zatím zůstává poměrně stranou turistického zájmu (až na výjimky typu Boží Dar), což úplně nechápu. Na jednu stranu je to samozřejmě dobře, protože davy valící se na Sněžku tu asi nechce nikdo, na druhou stranu je vidět poměrně zanedbaná turistická infrastruktura, kde na české straně chybí i jen slušná odpočívadla a o nějaké gastronomii pak nemůže být řeč vůbec. Tedy já ji raději nezkoušela a na cesty jsem měla buď něco s sebou, nebo jsem se najedla na osvědčených místech v Německu. Ale o tom zase někdy jindy.

Krásné cestovatelské zážitky přeje

Ema