Kladenské věžáky – i z kompromisu může vzniknout výjimečné dílo

Rozhodně vám nebudu tvrdit, že Kladno je česká Florencie, na to mi stejně neskočíte😁. Překvapivě tu ale najdete pár míst i architektonických skvostů, kvůli nimž stojí za to se sem vydat. A známé věžové domy z 50. let minulého století k nim určitě patří.

Muzeum věžáků Kladno

Když nedávno vzniklo Muzeum věžáků Kladno, zajásala jsem a objednala hned lístky na duben. „Koronáč“ nám to sice zhatil, stejně jako spoustu jiných věcí, ale nakonec jsme se dočkali a o víkendu vyrazili na průzkum prvního postaveného domu stylem „od sklepa po střechu“.

Počasí nám úplně nepřálo, ale možná i díky tomu jsme se dokázali mnohem lépe přenést do šedivých „padesátkových“ let. V menší skupince s průvodcem, který byl zároveň jedním s kurátorů muzea, jsme si prohlídku opravdu užili.

V tomto projektu došly k uplatnění zásady tzv. kolektivních domů, v nichž existují společné prostory jako vrátnice, prádelna nebo klubovna. Na svou dobu šlo o velmi komfortní a podle kritiků až nepatřičně luxusní bydlení, kde se nezapomnělo ani na řemeslné kvality. Není divu, že je soubor domů zařazen na seznam nemovitých kulturních památek. Zároveň vše působí velmi autenticky, protože se v domech normálně bydlí.

 

Kryt civilní ochrany i sluneční terasa s pozorovatelnou

Prohlídka začíná v hale, která je na poměry jakéhokoliv bytového domu skutečně velkorysá, nechybí v ní koženkové sedačky se stolkem pro chvíle relaxace. Pokračujete do suterénu, kde najdete příběh stavby i jejího hlavního architekta Josefa Havlíčka, model jednoho z domů z Lega (jak jinak😊) nebo videozáznamy se vzpomínkami pamětníků. Pro mě tu byl asi nejzajímavější původní návrh domů, který vypadal opravdu jinak a jasně ukázal, jaké musel autor dělat kompromisy. Ani to však nezabránilo tomu, že i v těchto nelehkých podmínkách vzniklo zcela výjimečné architektonické dílo.

Ještě hlouběji pod povrchem můžete zažít stísněnou atmosféru krytu civilní ochrany. Nechybí tu plynové masky, místnost pro dekontaminaci nebo filtrační systém. Poté se výtahem dostanete vzorového bytu, kterým by většina z nás nepohrdla ani dnes. Pravdou však je, že je to jeden z těch větších – většina disponovala podstatně menší plochou.

Poslední zastávka vede na střechu, která sloužila jako sluneční terasa a odkud je za lepšího počasí nádherný výhled do daleka. Zajímavostí je zdejší pozorovatelna, která sloužila k bedlivému sledování oblohy a případné detekci nepřátelských letounů.

Pokud máte stejně jako my rádi netradiční kulturně-historické zážitky z dob nedávno minulých, nenechte si návštěvu Muzea věžáků Kladno ujít. Prohlídku je třeba si rezervovat zde: https://bit.ly/3fIaQpx

Další informace najdete na www.muzeumvezaku.cz.

Pá slov o architektu Josefu Havlíčkovi

Hlavním architektem projektu byl pražský rodák Josef Havlíček. Studoval mj. architekturu na ČVUT nebo AVU u Josefa Gočára. Byl členem Devětsilu, SVU Mánes nebo družstva Artěl. Po II. světové válce se účastnil návrhu sídla OSN v New Yorku. K jeho realizacím patří např. Všeobecný penzijní ústav v Praze na Žižkově z let 1929–1934 (spolu s Karlem Honzíkem). Vzhledem ke svému politickému přesvědčení po roce 1948 už v Praze žádná jeho stavba nevznikla. Jeho žena sochařka Marta Jirásková – Havlíčková se spolu s dalšími umělci podílela na také na výzdobě „rozdělovských“ věžáků.