Kulturní tipy – kam do divadla, kina nebo na výstavu?

 

Druhá polovina roku pro mě znamenala hlavně návrat do divadla, kina nebo galerie. Poslední divadelní představení těsně před loňským lockdownem byla Amerikánka, která mě opravdu nadchla. Divadlo i všechny další obohacující zážitky mi hodně chyběly. A tak jsem se ráda znovu vrhla do kulturního víru. Třeba vás budou moje tipy inspirovat!

Výstava

Viktor Pivovarov – Moskevská gotika

V Národní galerii jsem před léty pracovala jako lektorka sbírky starého českého umění. Byla to skvělá zkušenost, díky které jsem poznala i pár přátel, s nimiž se vídáme dodnes. Asi i proto mám k této instituci pořád pozitivní vztah, i když podle mě aktuálně nefunguje tak, jak by nejvýznamnější galerijní instituce v ČR měla. V poslední době mě potěšily dvě výstavy – Toyen – Snící rebelka (ta už bohužel skončila) a právě Viktor Pivovarov – Moskevská gotika. K vidění je v trestuhodně nevyužitých a zanedbaných prostorách Veletržního paláce v Praze. Já si na ni zašla už v létě, a tak jsem si ji mohla vychutnat téměř sama.

A opravdu je na co se dívat. Retrospektivní výstava malíře a ilustrátora představuje zásadní práce od raných surrealistických děl až po „novinky“ vystavené vůbec poprvé. Moskevská gotika je bezesporu jeden z ikonických Pivovarových obrazů, který vás stejně jako desítky dalších děl přenesou do zjevných i skrytých světů, stejně jako mezi staré mistry či hrdiny všedních dní. Náročnější filozofická témata či metafyzické prvky se tu organicky mísí s cykly podobnými „caprichos“.

Opulentní hostinu Viktora Pivovarova, žijícího od roku 1982 v Praze, můžete navštívit až do 21. listopadu 2021.

www.ngprague.cz

 

Přehlídka designu

Designblok 2021

Každoroční svátek milovníků designu Designblok 2021 probíhá letos od 6. do 10. října ve dvou hlavních objektech – Gabriel Loci a Uměleckoprůmyslové museum – a na dalších místech v Praze. Setkat se tu můžete s „velkými“ značkami, etablovanými tvůrci i relativními nováčky, často i osobně. Měla jsem možnost si oba prostory prohlédnout ještě před otevřením veřejnosti na „Dni profesionálů“. Bohužel spousta instalací v „Gabrielu“ byla zavřená či ještě nedodělaná, takže jsem odcházela docela zklamaná. Krásně zrekonstruovaná budova Uměleckoprůmyslového musea byla naštěstí v top formě. Vzdušná expozice představuje umělce a díla, která prošla kurátorským výběrem. Tady si trochu přihřeju polívčičku a doporučím návštěvu instalace mého kamarádo-klienta, designéra a šperkaře Hanuše Lamra. Hanuš zde představuje svou skvělou novou kolekci Cereal, kterou doprovází textilní práce jeho ženy Zlatky Lamrové. Hlavní myšlenkou je návrat těm zdánlivě nejobyčejnějších, o to však zásadnějším věcem lidské existence.

S Hanušem se můžete potkat osobně na křtu kolekce a nového katalogu v pátek 8. října od 19:00 hodin ve dvoraně Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

www.designblok.cz

www.hanuslamr-shop.cz

 

Film

Není čas zemřít

Tady musím zaplesat – dlouhé čekání se vyplatilo a já viděla film hodný filmového plátna. Jasně, asi tu nenajdete žádné hluboké myšlenky, ale kdo by to od „Bonda“ očekával, že? Parádní lokace, drsná řežba, špetka humoru a herci, kteří (většinou) umějí hrát. Pár mušek se tu samozřejmě najde, ale jako celek to bylo výborné. Daniel Craig se s ikonickou postavou rozloučil opravdu na úrovni. Dokonce i mně, starému cynikovi, občas zvlhly oči. Good bye, 007!

 

Divadlo

Kytice

I když dávám přednost alternativnějším scénám, moc ráda jsem přijala pozvání do Národního divadla od jednoho obchodního partnera. Aby ne, představení Kytice bývávalo dlouho beznadějně vyprodané. A musím říct, že právem.

Národní divadlo vnímám, možná i trochu neprávem, jako lehce zkostnatělou instituci. O to příjemněji jsem byla překvapena! O kvalitách oceňovaného režijního dua SKUTR není pochyb, o to víc jsem byla zvědavá na jejich přístup ke „klasice nejklasičtějsí“, Erbenově sbírce balad. Vizuální pastva pro oči, parádní scénografie a  se optimálně doplňuje s hereckými výkony starší i mladší generace. Pokud máte některá jména spojená jen se seriálovými banalitami, budete občas docela koukat. Ne že by bylo vše stoprocentní, u pojetí Polednice nebo třeba role Ivy Janžurové hlkoljsem minimálně „povytáhla obočí“, ale v našich podmínkách jde o „těžký“ nadprůměr.

Celkový dojem z večera podtrhlo i překvapivě pěkné počasí, které umožnilo hostům o přestávce podívat se z terasy u „trig“ na kouzelně nasvícené nejkrásnější hlavní město světa.:)

www.narodni-divadlo.cz

 

Příjemné kulturní zážitky přeje

 

Ema