Snídaňový bedekr: Tři podniky, kvůli kterým si rádi přivstanete

Snídaně. Pro někoho rutinní záležitost u domácího stolu, pro jiné příležitost k objevování nových chutí a míst. Patřím rozhodně do té druhé skupiny a díky pravidelným pracovním snídaním můžu poznávat podniky, které určitě stojí za pozornost. V dnešním článku vás vezmu na malou gastronomickou tour po třech zajímavých místech, která nabízejí snídaňové menu. Navštívíme společně dva pražské podniky a jeden pardubický, každý s vlastním příběhem a atmosférou. Co mají společné? Kvalitní suroviny, originální prostředí a snídaňové menu, které stojí za ranní vstávání.

Alma, Praha

Protože ráda zkouším nové věci, málokdy během pár měsíců zajdu do stejného podniku. Alma se stala výjimkou, což potvrzují tři účtenky za snídani a jedna za sendviče a chleba, které jsem si odnesla s sebou. Ještě podotýkám, že jsem navštívila jen kavárnu – Alma je totiž multifukční prostor, který funguje i jako restaurace, vinárna nebo bar.

Nenápadný vchod do podniku najdete v ulici V Jirchářích. Interiér na první dobrou nenapovídá, že by se mělo jednat o něco výjimečného. Někteří jedinci, včetně mého muže, by se o něm mohli vyjádřit ve smyslu, že je tu „příliš málo plyše.“ Já mám podobně strohé až surové prostory ráda, ale připadá mi, že se z tohoto konceptu stalo (nejen v Praze) určité klišé.

V čem má Alma oproti jiným podobně koncipovaným prostorům výhodu, je genius loci, zahrnující proměny z konírny, kloboučnické nebo kožedělné dílny až oblíbené prvorepublikové stejnojmenné kino, kam se ještě v 60. letech 20. století chodilo na „Felliniho nebo trezorové filmy“, jak se píše na webu.

Ale nejsme tu jen kvůli designu a historii – pojďme juknout na snídaňové menu.

Jídlo si tu můžete hezky „DIY“ nakombinovat od různých pomazánek, vajec na několik způsobů, paštiček, toastů nebo sladkostí. Doporučuju si to šérovat. Samozřejmostí je slušný výběr čajů a dobrá káva.

Příjemným překvapením je i servis, která je tak „akorát“ pozorný a pohodový. Při své první návštěvě jsem měla velké oči, tak jsem si začala naobjednávat od hummusové pomazánky přes paštiku až po vejce, samozřejmě s pečivem a máslem. Když se mě obsluhující zeptal, jestli to fakt sním, protože jemu stačí jedna pomazánka a má dost, úplně jsem tomu nevěřila. Ale nakonec jsem byla ráda, že jsem poslechla, je to opravdu poctivé. Na nějaký dortík už nebylo místo, tak jsem si ho vzala s sebou, stejně jako chleba. Té křupavé kůrce fakt nešlo odolat.

Co jsem ochutnala a můžu doporučit:

Vajíčkovou pomazánku, veganskou pomazánku, paštiku, vejce naměkko, skvělý kváskový chleba z Kro Bakery, kávu.

Verdikt: 5/5

Web podniku zde.

Kavárna, co hledá jméno, Praha

Smíchovsko-andělská klasika a průkopník podobných industriálních konceptů. Podnik je poměrně zastrčený, takže pokud se sem chystáte poprvé, můžete trochu bloudit. Poznávacím znamením je parkoviště.:)

Na místě původní truhlárny vznikl zajímavý prostor, který funguje i jako galerie nebo eventový prostor. Na snídu se sem můžete vypravit už od 8 hodin a vybrat si ze sladké i slané varianty od lívanců přes vaječné speciality až po obligátní avokádový chleba s lososem. Vejce Benedikt soufflé chutnalo skvěle, doobjednaný kváskový chleba by si zasloužil lehce opéct, mám prostě ráda křupavou kůrčičku.:) Ke kávě nemám žádné výhrady.

Personál byl při mé návštěvě malinko vlažnější, ale já taky nemám každý den pusu od ucha k uchu.

Co jsem tu ochutnala a můžu doporučit: vejce Benedikt soufflé, anglickou snídani, kávu i čaj.

Verdikt: 4,5/5

Web podniku zde.

Café Gočár, Pardubice

Co by to bylo za návštěvu Pardubic, aby si člověk nezašel podívat na nově zrekonstruovanou architektonickou perlu – Automatické mlýny, které vznikly podle návrhu architekta Josefa Gočára pro bratry Egona a Karla z významné podnikatelské rodiny Winternitzů. Ani já jsem neodolala, protože před dvěma lety, kdy jsem byla ve městě naposledy, to ještě na otevření opravdu nevypadalo. Zamrzelo mě, že komentovaná prohlídka areálu byla vzhledem ke konci návštěvnické sezóny možná jen o víkendu, ale i tak jsem si „mlýny“ užila.

Jedním z důvodů, proč jsem neodešla zklamaná, bylo taky zastavení v Café Gočár, sídlícím přímo v prostorách komplexu. Kavárna a bistro nabízí velmi slušný výběr slaných i sladkých dobrot, čajů nebo kávy. Kromě tataráků z hovězího nebo ryb mě zaujala možnost dát si ústřice se šampaňským, nakonec jsem ale dala přednost méně „buržoaznímu“ pokrmu – jednomu z chlebů pojmenovaných po architektu Gočárovi. Varianta s burratou, pistáciovým pestem, pečenými (mně spíš připadaly jako marinované) paprikami a pistáciovým pestem neměla chybu, snad jen toho růžového pepře není třeba na talíř přidávat tuny. Stěžovat si nemůžu ani na kávu nebo čaj z čerstvého zázvoru. Srdce se smálo i na dezerty ve vitríně, ale porce chleba byla víc než dostatečná – takže je zkusím třeba příště.

Co jsem tu ochutnala a můžu doporučit: Gočár bread s burratou a paprikami, cappuccino, zázvorový čaj s medem a citronem.

Verdikt: 5/5

Web podniku zde.

A kam na snídani chodíte vy? Máte své oblíbené místo, nebo rádi objevujete nové podniky jako já? Budu ráda, když mi dáte vědět do komentářů. A jestli jste některý z podniků už navštívili, určitě se podělte o své dojmy.

Dobrou chuť a příjemné vstávání přeje

Mari.