Zámek Janovice u Rýmařova ožívá. Kastelán Petr Slabý vypráví o rekonstrukci, hraběti Harrachovi i skrytých pokladech

Státní zámek v Janovicích u Rýmařova znovu ožívá. Pod vedením kastelána Petra Slabého a jeho týmu prochází objekt proměnou, která vrací život do prostor někdejšího sídla hrabat Harrachů. V rozhovoru, který jsme vedli u příležitosti slavnostního otevření zrekonstruovaných částí, odhaluje pan kastelán zákulisní příběhy rekonstrukce a nečekané objevy. Ale také drobné i velké výzvy, které provázejí proměnu historického místa v živé místo, které má co nabídnout dnešním návštěvníkům.

Petr Slabý, rodák z Litomyšle, vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho téměř renesanční rozsah zahrnuje například pěveckou sólovou dráhu ve Státním divadle Oldřicha Stibora v Olomouci, trénování dostihových koní nebo podnikání v dřevařském a stavebním průmyslu. My s Rudolfem ho známe jako dlouholetého úspěšného kastelána hradu Křivoklát (a mimochodem i jako skvělého kuchaře😊).

Šéfem janovického zámku je Petr od roku 2023. První fáze rozsáhlé rekonstrukce objektu se věnuje autentickému návratu interiérů do dob hraběte Františka Harracha. Návštěvníci teď mohou navštívit nový prohlídkový okruh s dobově zařízenými interiéry z počátku 20. století představující život aristokratické rodiny Harrachů. Zámek Janovice si můžete prohlédnout v říjnu 2025 vždy o víkendech v 10:00, 12:00, 14:00.

Našli jste při rekonstrukci něco schovaného ve zdech nebo pod podlahou, co tě opravdu překvapilo? Nějaký zapomenutý poklad?

Našla se například zapomenutá barokní výmalba, to je možná ten poklad😊. Našly se ale také vady na kráse, třeba omítková malta namíchaná z nevhodného písku, ta nám opravdu dělá starosti. Ale také jsme na půdě našli původní rumpál i s přepravním košem pro dopravu břemen na půdu a umístili jsme ho tam, kam patří. To je opravdová technická zajímavost.

Co tě při studování historie Janovic nejvíc překvapilo? Něco, co ti úplně změnilo pohled na tohle místo?

Je tu několik zajímavých momentů. Zámek tu stojí více než 400 let, jeho obyvatel se dotkla rekatolizace, čarodějnické procesy ve známé kauze losinsko-janovické, z válek možná překvapivě nejvíc ta poslední, protože zavinila vysídlení původních obyvatel. Ale největší příběh je o Františku Harrachovi. Příslušníci rodu Harrachů byli v přátelských vztazích a ve službách Habsburků od 15. století. A František Maria Harrach byl pobočníkem Františka Ferdinanda d’Este, 28. června 1914 ho v Sarajevu vezl ve svém automobilu a pokoušel se ho potom chránit vlastním tělem.

Kdybys mohl do zámku vrátit jediný ztracený předmět nebo kus mobiliáře, co by to bylo?

Ten pověstný automobil Gräf & Stift, který sice není ztracený, ale do zámku už se nikdy nevrátí. Bezprostředně po atentátu ho totiž František Harrach odevzdal císaři.

Jaké stavební úpravy zámek vyžadoval a co považuješ za největší stavební úspěch? Zkrátka – jak se ti tahle náročná stavba vůbec řídila?

Od podzimu 2023 se dělala rekonstrukce elektroinstalace, budovalo se elektronické zabezpečení a v rámci těchto prací se podařilo opravit omítky a následně i vymalovat prakticky celá dvě křídla zámku. Zároveň se podařilo zrekonstruovat jednu místnost v nejstarším křídle zámku, která byla masivně napadená dřevomorkou – kompletně se musel vyměnit strop a opravit kousek střechy s velmi starým krovem (1606). Následovala renovace podlah, repase či výměna části oken, renovace některých dveří a menších interiérových prvků. Zdaleka to není moje zásluha, podílelo se na tom víc lidí a nejvíce mi pomohl můj „investiční technik“ (to je stavební odborník NPÚ) Radek Polášek.

Největším a nejdůležitějším úkolem ale bude výměna střešního pláště. Pokud se podaří ji projektově připravit, bude třeba sehnat poměrně dost peněz. Střechy jsou na janovickém zámku tím nejcennějším autentickým materiálem, stáří jsem již zmínil výše. Současná krytina pochází z let 1910-1937 a její stav je kritický.

Kdyby se na jednu noc vrátili duchové bývalých majitelů, co myslíš, že by hledali nebo chtěli zkontrolovat?

Nevím, co by chtěli zkontrolovat duchové, ale já jsem tu měl živého příslušníka rodu, pan hraběte Jana Podstatzského-Lichtenstein-Harracha, který se zde v roce 1937 narodil. Byl tu naposledy v srpnu 2023 a nyní 30. května 2025. Zkontroloval si celý zámek a jeho následná reakce mi skutečně vehnala slzy do očí. Dokonce mu stálo za to zatelefonoval mi znovu za 3 dny po návštěvě, aby tu pochvalu dokončil. Já jsem se z jeho slov až červenal…

Která místnost na zámku má podle tebe nejsilnější „energii“? Cítíš tam něco jiného než jinde?

Na Křivoklátě to byl bezpochyby Královský sál, ten je energeticky moc vydatný, úplně magnetický. Tady asi nejraději chodím do Trofejového sálu v uzavřeném západním křídle, ale jestli na mě energeticky působí, to nedokážu říct…

Která z událostí spojených s Janovicemi by podle tebe stál za film nebo historický román?

Ten příběh Františka Harracha zakončený Sarajevským atentátem už částečně zfilmovaný byl. Ale Harrach v hlavní roli, jeho dobrodružná cesta do Sarajeva po vlastní ose přes Sedmihradsko, s tím spojený příběh jeho řidiče Leopolda Lojky, kterého po Sarajevu pronásledovali démoni z pocitu viny, že spustil Velkou válku, to by bylo téma…

Máš nějaký rituál nebo zvyk, který pokaždé děláš jako první, když ráno vstoupíš do prázdného zámku?

Ani ne. Ono je to tady stále v pohybu, mnoho věcí se ještě pořád mění ze dne na den…

Jaký mýtus nebo omyl o práci kastelána bys chtěl vyvrátit? Kastelán asi není jen „pán s klíči“. Co všechno tvoje práce obnáší a co by návštěvníci možná nečekali?

Pan Krbec (pozn. Svět podle DAM – hrdina večerníčku O zvířátkách pana Krbce) to měl jednoduché… 😊I dnes kastelán někdy provádí návštěvníky. Občas tu dělám speciální prohlídky zaměřené na stavební a historický vývoj, ale to je opravdu jen taková malá část a spíše lahůdka mojí práce. Kastelán je správce a manažer objektu. Jeho hlavní povinností je dbát o fyzický stav svěřeného domu, potom o mobiliář, a nakonec o návštěvnický provoz. Takže nejvíc je toho v kanceláři u počítače: stavařina, jednání se státní správou, ekonomika, BOZP, personální věci, majetek, medializace… A pak jdu za odměnu třeba řezat dřevo, svařovat nebo omítat. To opravdu beru jako odměnu a odpočinek.

Kdybys měl navrhnout úplně netradiční prohlídku zámku, jak by vypadala?

Společně s mojí kolegyní děláme prohlídky zaměřené na stavební a historický vývoj zámku. Prohlížíme si to všechno zblízka a končíme na půdě u krovu a komínů. To je naše specialita. Do interiérů vlastně ani nepřijdeme, a potom si někdy ještě povídáme třeba u kávy. Obvykle to trvá 2-3 hodiny. Tak tohle je asi trochu netradiční prohlídka…

Co si myslíš, že lidé na hradech a zámcích nejčastěji přehlížejí, i když je to zajímavé?

Lidé si obvykle prohlížejí vybavení těch pokojíčků. Benátská zrcadla, intarzované stoly a obrazy na stěnách. Tím nejhodnotnějším ale obvykle bývají ty „kulisy“, tedy to prostředí, kudy se prochází. Bývá totiž na rozdíl od instalací autentické: stropy, dveře, nástěnná výmalba, podlahy, portály, enfilády, schodiště, střechy, komíny, fasády… Právě autentické prvky, samozřejmě včetně původních zařizovacích předmětů, dávají objektu jeho historickou a památkovou hodnotu.

Na jaký nenápadný detail nebo architektonický prvek bys návštěvníky upozornil, protože si ho často nevšimnou?

U nás je to určitě střecha. Je zcela dominantní, horská s německými prvky. To vidí každý z venku, ale možná to moc neocení. Uvnitř je možné najít něco opravu mimořádného – krovy, datované do let 1606–1608 a 1665. To není úplně běžné, protože často kompletně shořely.

Kdybys mohl pozvat na večeři tři historické osobnosti spojené se zdejším krajem, koho bys vybral?

Zajímal by mě děkan Lautner (byl původně kaplanem v Dolní Moravici, což je 5 km od zámku), protože pan profesor Čechura na něj pohlíží úplně nově. Zcela to mění obraz čarodějnických procesů.

Rád bych povečeřel i s Alfrédem a Františkem z Harrachu – to jsou pánové, kteří dobudovali zámek s parkem a udělali hospodářskou revoluci ve zdejším kraji. U Františka je tam samozřejmě ještě ten výrazný přesah k císařskému dvoru.

Doporučil bys návštěvníkům nějaká další zajímavá místa v okolí?

Pokud zavítáte do naší oblasti, za vidění určitě stojí pozdně barokní kaple v Lipkách, Rešovské vodopády, expozice Hedva Český Brokát, lázně Karlova Studánka nebo hrad Sovinec.

S Petrem Slabým se dobře povídá nejen o zámcích, ale klidně i u kávy o zajímavých osobnostech, starých krovech nebo o tom, co se dá najít ve zdech. A právě to nás na něm baví. Dokáže skvěle propojit historii s běžným životem tak, že zámek nepůsobí jako muzeum, ale jako místo, které má co říct i dneska.

Milý Petře, děkujeme za rozhovor a milé setkání. Ať se tobě i tvému týmu v Janovicích daří. Už teď se těšíme na další návštěvu!

Více informací o zámku najdete zde.

Tipy na naše další výlety si můžete přečíst tady.

Za poskytnuté fotografie děkujeme Národnímu památkovému ústavu, www.npu.cz.  A taky Rudolfovi.:)

Mari