Několik důvodů, proč se zastavit v alsaském Eguisheimu

K tomuto příspěvku mě inspiroval balíček se skvělými víny, který mi dovezl před vánočními svátky kurýr z marketingové agentury, pro kterou pracuji (díky, šéfe😊). Jednou z lahví byl totiž i crémant z malebného Eguisheimu, kde jsem se na pár hodin zastavila o letošní dovolené. Skvělá příležitost nalít si sklenku a zavzpomínat, jak parádní to v červenci v Eguisheimu bylo.

I tady jsem samozřejmě měla svého spolucestovatele, ale musím tajit jeho totožnost, takže na fotkách opět nebude.:)

Proč zrovna Eguisheim?

Když jsme dorazili do centra středověkého městečka, docela nám spadla brada. Nádherné barevné hrázděné domy, dlážděné uličky, famózní květinová výzdoba, všudypřítomní „klapající“ čápi, hezké okolí mezi vinicemi a hrady i nepřeberná nabídka fantastických vín za super ceny (až jsme si někdy mysleli, že ta cena za lahev je za sklenku – to by u nás tak bylo🤦‍♀️), což mi v našich obchodech celkem chybí. Ne nadarmo tudy probíhá Alsaská vinná stezka (departement Haut-Rhin).🥂 To jsou přesně ty důvody, proč byste měli o Eguisheimu přemýšlet jako o jednom z cílů své příští dovolené. Pro ulehčení – jukněte na stránky https://www.tourisme-eguisheim-rouffach.com/.

Prohlídka Eguisheimu

Na prohlídku městečka vám v klidu stačí pár hodin, pokud se tedy nezastavíte v některém z místních vinařských domů. To by se vám návštěva kapánek protáhla, protože místní vína jsou opravdu skvělá. 😁

Dnešní podoba Eguisheimu se začala psát už někdy ve 13. století, unikátní hrázděné domy pak pocházejí většinou z 16. – 18. století. Ale to není všechno – najdete tu i renesanční kašny nebo pískovcový kostel se základy z 13. století.

V centru města se nachází zámek, původně hrad se základy v 8. století. Založil ho vévoda Eberhard k poctě svého bratrance Egina – a tady se dostáváme i k názvu města, což se může přeložit jako „Eginův domov“. Ke zdejším známým rodákům se řadí i Bruno von Egisheim-Dagsburg (*1002), pozdější papež Leo IX. Odkazuje na něj i socha na renesanční kašně na Place du Château. Monumentální kostel sv. Petra a Pavla, postavený na karolínských základech, patří určitě k nejzajímavějším stavbám, i když byl mnohokrát přestavován. V jeho útrobách vás nadchne hlavně unikátní polychromovaná socha Panny Marie s Ježíškem (Otevírající se Panna), jejíž dnešní podoba pochází z období 14. – 17. století.

Jak si zamilovat sýr

Před „kovidem“ to tu musela být doslova turistická jatka, ale teď bylo lidí kolem tak akorát. Díky tomu jsme si relativně v klidu vychutnali tour po místních památkách, ale mohli jsme si i na poledne dopřát na náměstí oběd, aniž bychom měli pocit, že nás někdo odírá v podniku spadajícího do bedekru „tourist trap“. V podniku La Maison A. Edel, který byl založen už v roce 1895, jsme se dobře najedli a já tu poprvé ochutnala sýr typický pro tento region – Munster. Ten okamžitě zaujal jedno z předních míst mých sýrových favoritů a kdekoliv ho mají, kupuju po tunách. Jen je třeba si zvyknout na „charakteristický“ odér, tudíž doporučuji necestovat s ním MHD, v lednici skladovat ideálně v krabičce a při manipulaci s ním používat respirátor třídy minimálně FFP2. 😁 Pokud se vám přesto sbíhají sliny, mívají ho v prodejně francouzských  sýrů Fransýr v Praze v Lucerně. Naštěstí, jinak nevím, co bych dělala. 😁 Každopádně k Munstru (sýru i městu, kde se vyrábí) se určitě brzy vrátím, protože je to opravdu zajímavá pochoutka, kterou jsem v Alsasku vyzkoušela v několika typech pokrmů.

 

Říká se, že kdo nenavštívil Eguisheim, nebyl v Alsasku. A já to můžu jen potvrdit.

Přeji vám splnění všech vašich (nejen) cestovatelských snů v roce 2023!

Ema