Čtenářský deník: Vzplanutí, Na smrt, Aristokratka u královského dvora

Kulturní zážitky se bohužel v poslední době smrskly na četbu. Obchody s knihami jsou sice zavřené, ale díky e-knihám se dá hlad po dobrých příbězích, tajemnu i humoru řešit prakticky obratem. Dlouho jsem odolávala čtečce, ale ještě před první karanténou (jak prozíravé), jsem si jednu pořídila a jsem s ní maximálně spokojená. Hlavně mi zbývá aspoň trochu volného místa v knihovně.😁

 

Jiří Březina – Vzplanutí

Jako velká milovnice detektivek jsem nemohla vynechat knihu Jiřího Březiny Vzplanutí. Jedním z důvodů byla také cena Jiřího Marka pro nejlepší českou detektivku roku 2019, kterou Vzplanutí získalo.

Hlavním hrdinou je detektiv Tomáš Volf, který se ocitá na novém působišti a dlouho nemůže mezi ostatní kolegy zapadnout. To je možná nakonec i výhoda, protože si nakonec může spoustu věcí dělat po svém. Hned na začátku se s ním ocitáme u případu uhořelé alkoholičky, s nímž jeho nadřízení rozhodně nechtějí ztrácet čas. Hromada popela, která kdysi bývala člověkem, ale pomůže odkrýt starší zločin. Oceňuji, že zápletka není úplně standardní a k rozuzlení vede kromě jiného poměrně zajímavý a netradiční experiment. Obzvlášť milovníci fyziky a chemie si přijdou na své.😉 Kniha je velmi čtivá, postavy a vyšetřovací postupy uvěřitelné, takže to vypadá, že Vzplanutí nebude jediná kniha, kterou si od Jiřího Březiny přečtu.

 

Jozef Karika – Na smrt

Jestli mě poslední dobou něco opravdu zasáhlo, pak to byla právě tato kniha. Už dlouho jsem nečetla něco tak formálně dokonalého, se silným příběhem a psychologicky propracovanými postavami. Zároveň jsem se musela často přemáhat, abych byla vůbec schopna pokračovat na další stránku, a byly i okamžiky, kdy mi tekly slzy, což se mi normálně nestává.

Pár Karikových knih už jsem četla, ale tady se překonal ve všech směrech. Už první stránka dává tušit, že tady nepůjde o žádné lehké čtivo, a to i rozsahem. Neuvěřitelně našlapaných 700 stránek jsem ale zvládla během chvíle. Pravdou je, že jsem si vyhradila i jeden celý den, takže jsme k obědu měli zbytky a chleba a šunku vytažené z mrazáku, ale nemohla jsem jinak.😁

Příběh party kamarádů z Ružomberku nás během cca 10 let zavede do období hospodářské krize, nástupu nacistů k moci i slovenského národního povstání. Cesty dvou hlavních hrdinů se zásadně rozdělí kvůli zločinu jednoho z nich a my pak sledujeme dvě naprosto rozdílné životní dráhy. Žid Viktor se dostane do Ameriky a zapojí se do drsných mafiánských bojů, Němec Karel (Karl) se naopak stále více prosazuje v nově vznikajících strukturách nacistické moci.

Ružomberský rodák Jozef Karika tu zhodnocuje svoje historické vzdělání, což se odráží nejen na perfektní znalosti období a prostředí, ale i na množství historických postav. V „americké“ části defilují Al Capone nebo Bugsy, v „německé“ linii potkáváme Heydricha, Himmlera, Mengeleho i další pohlaváry. Zajímavým způsobem se Karika vypořádal s postavou kněze Ferenčíka – myslím, že to byla autorská msta člověku, na něhož nestačila pozemská spravedlnost. Děj nás ze slovenského města přenese do New Yorku, Mnichova, do Litvy i na Ukrajinu.

S každým líčením nejen válečných hrůz si člověk uvědomí, že i přes momentální těžkosti je rád, v jaké zemi a době žije. Popisy programu T4, pogromů, mašinérie koncentračních a vyhlazovacích táborů, týrání a mučení dospělých i malých dětí v každém normálním člověku vyvolává pocit absolutní beznaděje a hlavně otázky, jak tohle mohl dělat člověk člověku.

Když se přes to všechno dostanete k téměř westernovému závěru, máte pocit totálního emočního vyčerpání. Zkrátka ideální pro podzimně-covidové deprese.

Za mě jedna z nejlepších nejen česko-slovenských knih za dlouhou dobu. Přímo vybízí k nějaké formě vizuálního zpracování – film, seriál. Jen nevím, jestli bych měla dost sil to zhlédnout.

 

Evžen Boček – Aristokratka u královského dvora

Po přečtení románu Na smrt jsem nutně potřebovala sáhnout po něčem nenáročném a ideálně aspoň trochu humorném. Pátý díl „Aristokratky“ se ukázal jako dobrá volba. V tomto případě se ale přiznávám k mírné podjatosti.😉 Měla jsem totiž tu čest potkat se osobně s autorem panem Evženem Bočkem, kastelánem barokního zámku v Miloticích. Na dobrodružství komtesy Marie se proto budu už vždycky koukat méně kritickým okem.😁

Na co se tedy můžete v (zatím) posledním dílu „Aristokratky“ těšit? Především je tu stará známá skvadra v podání „prokleté“ mladé komtesy Marie, jejích divných rodičů, hypochondrického pana Spocka, stále brblajícího kastelána Josefa nebo věčně nalité paní Tiché. Část osazenstva se díky ne tak úplně dobrovolného vrácení znovunalezeného Rembrandtova obrazu dostane na audienci k nizozemské královně Beatrix, což s sebou přináší sérii humorných situací. A každý moment, kdy se v téhle době zasmějeme, se počítá.

Mimochodem, až se situace dostane do normálnějších kolejí, určitě si do Milotic udělejte výlet. Kromě krásné barokní architektury, působivých interiérů a opečovávaného zámeckého parku na vás čeká možnost stát se princem nebo princeznou. A budou z toho nadšené nejen děti.👸🤴😁

 

Pěkné počtení!