Na cestách,  Po Česku

Prázdninové výlety: Z keltského oppida do Zastávky Nižbor

S mužem jsme oba hodně „chodiví“, a tak se snažíme každý víkend vyrazit na nějakou túru – ideálně „naším směrem“ a tam, kde jsme ještě nebyli. Letošek byl pro tuto zálibu zatím ideální – místo našich tradičních brdských putování jsme se vrhli do poznávání míst v relativně blízkém okolí.

Kolem Nižboru jsme projeli díky našim toulkám už několikrát, ale vždycky nás odradily masy kolařů, které se po cestě vyskytovaly. Tentokrát jsme se ale rozhodli, že se tam přeci jen vypravíme, protože servery s počasím ukazovaly každý něco jiného. V turistické řeči to znamená, že se půlka rádobyturistů a půlka rádobycyklistů začne bát, aby jim nenamokla trvalá😁, takže my, skuteční turisté, budeme mít celou trasu prakticky jen pro sebe. A to se taky stalo.

Svou roli sehrálo i to, že jsme vyrazili poměrně brzy. Zaparkovali jsme pod hrado-zámkem v Nižboru a vydali se po naučné stezce na keltské oppidum Stradonice. Výlet na stejnojmenné hradiště už máme letos za sebou – a mimochodem je nedaleko.

Vrch plný tajemství

Ačkoliv to tak původně nevypadlo, výšlap na oppidum mi dal docela zabrat. Myslím, že mám docela slušnou kondičku, ale tentokrát svou roli sehrálo i počasí – neuvěřitelná vlhkost v kombinaci s kluzkou půdou po dešti z minulého dne udělaly své. Nakonec jsem se totálně promočená a s jazykem na vestě na náhorní plošinu vydrápala🤦‍♀️.

Odměnou byl krásný výhled do všech stran a liduprázdno. Měli to tu ti Keltové opravdu moc pěkné – dneska bych se tu za nějakou menší chatičku opravdu nezlobila.😁😉 Na informačních cedulích tu najdete texty o historii, vykopávkách nebo zdejších stavbách, posedět si můžete na několika lavičkách. Zajímavostí je také tzv. Prachův kříž, který má označovat místo nálezu zlatých mincí.  V některých legendách se můžete setkat i s příběhem o uhlíři Františku Prachovi, který si zde postavil chalupu a snažil se nalézt zlatý poklad. Za to byl potrestán strašným duchem křivoklátských lesů Dymou  – a chalupa lehla popelem. Tajemnou atmosféru umocňuje i pověst, že se kříž neustále propadá.

Oppidum Stradonice

Jedno z nejznámějších keltských oppid u nás bylo postaveno na kopci Hradiště, nejstarší fáze stavby opevnění se datuje cca do roku 120 př. n. l.  Celková plocha oppida byla asi 90,3 hektarů. Do širšího povědomí se hradiště dostalo v roce 1877, kdy zde byl nalezen poklad s 200 zlatými mincemi, tzv. duhovkami. To zapříčinilo „zlatou horečku“ a prakticky zplundrování lokality. Od roku 1981 zde probíhal archeologický výzkum, který potvrdil důležitost místa. Mnoho stradonických nálezů dnes uchovává Národní muzeum.

Keltové na zámku

Po prozkoumání hradiště jsme se přes Stradonice vrátili do Nižboru (částečně po silnici, částečně po cyklostezce podél Berounky) a vystoupali k místnímu zámku. Funguje zde Informační centrum keltské kultury. Je zde umístěna stálá expozice Keltové v srdci Čech a od července také výstava Klenoty středočeského pravěku. Upřímně, od obou expozic jsem čekala podstatně víc, ale jak jsem si všimla, hlavně dětem se některé místnosti s dioramaty a postavami Keltů docela líbily.

Každopádně je zámek hezky opravený a je z něj hezky vidět nejen na protější vrch s oppidem, ale i na nádraží s vyhlášenou restaurací Zastávka Nižbor.

Odpočinek v Zastávce Nižbor

A tam také vedly naše další kroky. Kultovní podnik vznikl díky herci Tomáši Hanákovi, který se rozhodl zachránit chátrající železniční sklad a přeměnit ho na nádražní hospodu. Znavení pocestní si zde mohou posedět ve stylovém lokále, v salonku starého vagónu, na nákladových rampách i na peróně. Stojí tu i vyřazené zrekonstruované vagóny, v nichž se můžete ubytovat. Pro každého milovníka železnice je to splněný sen. Bohužel je prý vše do konce roku zamluvené, ale třeba někdo odřekne.😉 Jen prosím nenakukujte do okýnek, jsou tam opravdu ubytovaní hosté.😁

Co se týká jídla, podnik si na nic nehraje, takže tu dostanete českou klasiku, několik bezmasých pokrmů i saláty. Já si objednala brynzové halušky. No, nedaly se s těmi, které vám nabídnou na Oravě, srovnat. Zafungovalo tady ale moje pravidlo 70:30, kdy 70 % dávám jídlu, 30 % obsluha.

Tak akorát hovorný sympaťák to nakonec na tu stovku dorovnal. Můj muž si totiž zase, jak je jeho dobrým zvykem, vymýšlel, až z kombinace kuřecího řízku s bavorským salátem vznikl řízek s chlebem a okurkovým salátem. A obsluha ani nemrkla.😁 Na Zastávce Nižbor se zkrátka musíte zastavit!👌👍

Další informace:

https://www.zameknizbor.cz/

https://www.zastavkanizbor.cz/

 

Pohodové putování po Nižboru a okolí přeje Ema💗