Gastrotipy: Kam zajít na grundle nebo sklenku sektu?
Díky obchodním schůzkám i setkáním s přáteli mám možnost nezávisle otestovat nejrůznější podniky. Vždy mě zajímá, jestli dostojí své skvělé pověsti a nadstandardním recenzím nebo potvrdí mou předchozí návštěvu a výborný dojem. Tentokrát bylo mým revírem širší centrum Prahy.
Kro Kitchen – nejen super kuře
Po dlouhé době jsem se sešla s kamarádkou, která pracuje jako šéfredaktorka a má super přehled o zajímavých podnicích (nejen) na „Jiřáku a Míráku“. Jako místo srazu doporučila vinohradskou pobočku Kro Kitchen, na můj vkus možná trochu moc „vyhajpované“ bistro. Vzhledem k tomu, že zde neberou rezervace, se musíte obrnit špetkou trpělivosti a chvíli hypnotizovat strávníky, kteří měli to štěstí a ukořistili si obědové místo před vámi. Naštěstí jsme ale nečekaly dlouho a jeden ze stolů v malém a poměrně strohém interiéru byl poměrně záhy po příchodu volný (venku nebyla šance).
Kro Kitchen proslavila především dokonalá úprava kuřecího masa. Většinou ctím zásadu, že si v restauraci vyberu jídlo, které si doma sama nepřipravím z důvodu složitosti nebo speciálních surovin, a tak jsem kuřecí čtvrtku dopřála kamarádce, která byla velmi spokojená. Osobně jsem tentokrát zvolila vegetariánský pokrm – tempeh z čočky a cizrny s kari omáčkou z makového mléka, doplněný pošírovanými ředkvičkami, hráškem a olejem z medvědího česneku. Byla to opravdu lahoda a důkaz, že i vegetariánské a veganské pokrmy mohou být stejně chutné jako masové. Stačí u vaření jen trochu přemýšlet a zajímavě zkombinovat kvalitní suroviny. Nic nemůžu vytknout ani obsluze, byla milá tak akorát.
https://www.krokitchen.cz/en/vinohradska
U Kalendů – do Podskalí na grundle i dokonalý chleba
Kultovní místo najdete na Rašínově nábřeží téměř u výstupu ze stanice metra Karlovo náměstí (výstup Palackého náměstí). Původně zde stával kostel svatého Mikuláše, který vzal za své během asanace Podskalí v roce 1911. Hostinec zde vznikl spolu s novým domem a jeho pojmenování (zřejmě až po 1. světové válce) souvisí dle pramenů buď s vorařským rodem, nebo s výrazem pro chození na zálety neboli na kalendu. Během více než stoleté historie se mezi hosty objevili trempové i známé osobnosti, jako Bohumil Hrabal nebo Václav Havel.
Novodobá historie tradičního místa se začala psát v roce 2011, kdy jej vzala pod svou správu gastronomická síť Ambiente, pro mě vždy záruka kvalitního zážitku. Docela strohý interiér sice moc nepřipomíná štamgastskou vorařskou podskalskou hospodu, na druhou stranu tu neruší žádné „opičárny“ a vy se můžete soustředit jen na pokrmy. Kuchyni lze asi charakterizovat jako tradiční, ovšem v moderním a hlavně poctivém provedení. Na jídelním lístku tu mají naprostou klasiku jako vepřové koleno a ucho, klobásky, roastbeef nebo pečenou kachnu, nechybí ale i speciality jako kachní srdíčka a vepřový jazyk, které si asi jinde nedáte.
Vzhledem k sezóně jsem jako první pokrm zvolila grilovaný chřest s hnědým máslem, aioli z černého česneku a lískovými oříšky. Bylo to dobré, jen jsem úplně nepřišla na chuť většímu množství tuku ve spojení s chřestem – prostě mi to nedává smysl. Jako druhý chod jsem vybrala podskalskou klasiku, grundle, tedy malé smažené rybičky, které jsem chtěla vždycky ochutnat a které běžně restaurace nenabízejí. Můj doprovod vyzkoušel klobásky a kotletu z přeštíka a ani on neměl zásadní připomínky. Pokud mám být upřímná, úplně by mi stačilo se celý večer cpát chlebem, který si tu sami vyrábějí, s lehce slaným máslem. Tohle dokonalé spojení tu nabízejí jako chuťovku na začátek. K tomu šnyt, mlíko nebo hladinku – co víc si může znavený poutník přát? Nesmím zapomenout pochválit i mimořádně příjemný personál, hlavně naši „osobní“ slečnu servírku.
Champagnerie – na sklenku sektu v přátelské atmosféře
Vzpomínkou na moje studentská léta a nejeden vypitý koktejl 🤦♀️🍹 – to je Champagneria, kdysi dávno kavárna a galerie Jednorožec s harfou. Zvenku si „sektového baru s galerií“ skoro nevšimnete, ale pokud se budete pohybovat v okolí Betlémské kaple nebo Bartolomějské ulice, určitě se tu zastavte. Nabízejí zde totiž nepřeberné množství šumivých vín vyráběných tradiční metodou – champagne, crémanty nebo cavy – za ceny, které vám zásadní díru do rozpočtu určitě neudělají. V nabídce nechybí ani tichá vína nebo destiláty a jako doprovod si bez obav můžete vzít i kámoše pivaře. Točené pivo Matuška je více než důstojný zástupce pivní velmoci. V klidu tu mohou být i abstinenti, kteří mohou ochutnat některý z nealko koktejlů. Sympatické je, že spousta vín je k mání po skleničce a na stole vám hned na začátku přistane karafa s vodou.
Ani hlady vás tu trápit nebudou. Kromě studených tapas (olivy, uzeniny, sýry, bagetky apod.), teplých chuťovek (klobásky, pastrami sendvič), burgrů nebo salátů dostanete v Champagnerii třeba i šneky po burgundsku nebo ústřice.
Prostor dává příležitost i umělcům – aktuálně jsou na stěnách pověšena díla Kristýny Kreisingerové (Vrané).
Super nabídka alko i nealko nápojů, zajímavé tapas, přátelský personál a osobitá, možná až lehce punková atmosféra dělají z Champagnerie místo, kam se budete vždycky rádi vracet.
https://www.champagneria.cz/
